Richard von Weizsäcker byl považován za jednu z nejvýraznějších morálních autorit poválečné německé politiky. Proslul mimo jiné tím, že 8. květen 1945 (den německé porážky v druhé světové válce) označil za „den osvobození Německa od nelidské nacistické diktatury“.
Současný německý prezident Joachim Gauck Weizsäckera označil za znamenitého člověka a vynikajícího státníka. „Jeho zkušenosti z války a tyranie vedly k jeho angažovanosti za mírumilovnou a sjednocenou Evropu,“ citoval Die Welt prohlášení prezidentské kanceláře.
„Richard von Weizsäcker pro celý svět symbolizuje Německo, které našlo cestu do rodiny demokratických národů. Symbolizuje Spolkovou republiku, která se dokáže vyrovnat s minulostí,“ dodal Gauck.
Weizsäcker se omluvil za německou okupaci
Weizsäcker se narodil v roce 1920 ve Stuttgartu do rodiny diplomata. Studoval historii, filosofii a práva na univerzitách v Oxfordu, Grenoblu a Göttingenu. Za druhé světové války sloužil ve východním Prusku, kde v posledním roce konfliktu utrpěl zranění.
Po válce pracoval jako advokát a stal se členem CDU. V roce 1969 byl poprvé zvolen poslancem Spolkového sněmu, dva roky (1979-1981) byl také jeho místopředsedou, než se stal na tři roky starostou západního Berlína. V roce 1984 byl Weizsäcker zvolen šestým prezidentem Spolkové republiky Německo, jímž byl deset let.
Na počátku 90. let se aktivně angažoval i v otázce urovnání česko-německých vztahů. Do Československa přijel na pozvání Václava Havla již v roce 1990 a 15. března se osobně omluvil za německou okupaci českých zemí z roku 1939. Prahu poté navštívil ještě několikrát, zásluhu na urovnání česko-německých vztahů ovšem přičítal především Havlovi.
S Havlem pojilo bývalého německého prezidenta i osobní přátelství. Havel označoval Weizsäckera za učitele svého prezidentství, za symbol rozumného člověka, který chce mír, je odvážný a říká i nepopulární věci.
„Pomohl nám překonat těžkou cestu k nápravě našich zlých útoků proti našim sousedům a tím i proti Československu. A za způsob, jakým to udělal, se stal skutečným vzorem a navždy blízkým přítelem,“ řekl Weizsäcker po Havlově smrti v prosinci 2011.
