Co by řekl dnes? MF DNES se zeptala patnácti osobností, jaký vzkaz by si Česká republika zasloužila. A navzdory mnoha rozdílným názorům se většina shodla, že země – nejen ekonomicky – vzkvétá nebo přinejmenším nějaký čas vzkvétala. Ale s velkými vadami na kráse.
„Navenek naše země vzkvétá. Například je na jednom z předních míst co do nízkého počtu občanů pod hranicí chudoby. O to víc však klesly na ceně všechny druhy morálních hodnot,“ napsal spisovatel a politický vězeň komunismu Jiří Stránský.
A povzbudivé není ani hodnocení předsedkyně Akreditační komise vysokých škol, politoložky Vladimíry Dvořákové. „Tato země za 25 let promarnila mnohé šance. Masarykův Hulvátov a Kocourkov nejen přežívá, ale nabírá na síle,“ míní.
Právě „nemocná“ morálka trápila Havla víc než zničené životní prostředí či zastaralý průmysl.
Ukazuje se, že měl pravdu. Jeho hodnocení – „Celá odvětví průmyslu vyrábějí věci, o které není zájem, zatímco toho, co potřebujeme, se nám nedostává.“ – už dávno neplatí a z oslovených osobností nikoho netrápí. Na rozdíl od Havlových morálních apelů.
„Nejhorší je, že žijeme ve zkaženém mravním prostředí. Naučili jsme se v nic nevěřit, nevšímat si jeden druhého, starat se jen o sebe,“ řekl Havel. A v předtuše varoval před politickými podnikateli: „Nedopusťme, aby pod vznešeným hávem touhy sloužit věcem obecným rozkvetla opět jen touha posloužit každý sám sobě.“
Právě v tom se podle slavné architektky Evy Jiřičné Češi stali rychle světovými. „Nevolíme politiky, kteří nám nelžou. Volíme politiky, kteří jsou ješitní, chtějí získat finanční výhody, vytřít zrak odpůrcům a zakrýt svou minulost. Uvážíme-li, že Berlusconi (bývalý italský premiér, pozn. red.) byl třikrát zvolen navzdory všem svým kotrmelcům, musíme si gratulovat, že nám k podobnému přístupu stačilo pouhých pětadvacet let,“ říká hořce architektka.
Textař a úspěšný byznysmen Michal Horáček vývoj po listopadu 1989 tak černě nevidí. „Podařilo se nám zbavit se okupantů a navázat spolehlivá spojenectví; cestovat do světa; získat přístup ke skutečnému vzdělání, zbavit se nejhorších ekologických zátěží, ustavit konvertibilní měnu, svobodně se sdružovat a vyjadřovat... a mnoho dalšího,“ vypočítává Horáček.
Podle ekonoma Davida Marka jsme však podcenili, že změny od totalitní k normální zemi budou náročné a často bolestné. „Životní úroveň je o polovinu vyšší než tehdy, ekonomika dokázala přestát globální finanční krizi a patří mezi nejstabilnější ve světě. Etika ve společenské i osobní rovině ovšem mnohdy strádá,“ říká Marek.
Před omylem, že vše vyřeší „sebelepší“ politici, varoval i Havel. „Svoboda a demokracie znamená spoluúčast, a tudíž spoluodpovědnost všech,“ připomněl 1. ledna 1990.
Podívejte se na projev, který Václav Havel pronesl před 25 lety:
