„Vlastně si z minulých let pamatuji jen na jedinou komplikaci, kdy foukal silný boční vítr. Nakonec holky letěly. Byly romanticky zasněžené, jen jim nebylo zrovna moc teplo,“ vypráví organizátor akce Libor Uhlík.
Inspirací pro úštěcké slety byla podobná akce v Benátkách, kde se snáší anděl na náměstí sv. Marka.
„Řekl jsem si, že když to jde v Benátkách, půjde to i v Úštěku. Poprvé letěl kamarád horolezec. Měl úspěch, ale nebylo to moc hezké na pohled. Ve druhém ročníku jsem proto poslal na laně vlastní dceru,“ usmívá se Uhlík.
Zdůrazňuje, že akce je zcela bezpečná. „Slet připravuje velice pečlivý horolezec a ještě třikrát pečlivější statik, vše jistí dvanáct lan,“ říká. Zájemkyně o netradiční zážitek se mu už dnes hlásí samy.
Z věže se snáší již třetím rokem
Nad hlavami lidí se v sobotu proletěla i pětadvacetiletá Anežka Poláčková. Strach neměla, do andělského se totiž převléká už třetím rokem.
„Na nabídku jsem tenkrát kývla okamžitě, mám ráda výzvy,“ vzpomíná studentka ekonomie na ústecké univerzitě. Před svým prvním sletem však ve věži kostela zažívala perné chvilky.
„Dali mi do ruky dvě malé andělice. Jedna povídá, že bude zvracet, druhá, že je jí zle a bude brečet. Do sletu v tu chvíli zbývala minuta. Nakonec jsem je ale utěšila a všechno jsme zvládly,“ vypráví.
Usměvavá kudrnatá hnědovláska je důkazem, že andělé nemusejí být nutně zlatovlasí.
„Vítr mi vždy krásně načechrá hřívu. Dole mě pak obsypou děti a hladí mě po vlasech a křídlech. Je to nádherné,“ líčí Anežka, která by si tento zážitek nechtěla nechat ujít ani příští rok.
„Ráda bych létala, dokud mi to má váha dovolí. A dokud se mě děti nezačnou bát,“ dodává se smíchem.
