Vojáci manželku a dceru Bagdádího zadrželi již před devíti dny, ale informaci úřady zveřejnily až v úterý. Podle libanonských novin as-Safír je armáda zadržela ve spolupráci se zahraničními tajnými službami. Zatčené se snažily dostat ze Sýrie do severního Libanonu a cestovaly údajně na falešné doklady.
Islámský státVĚZNICE BUCCA: Rodiště Islámského státu CHALÍFOVÉ: Poslední zemřel v exilu SATELITY: Snímky ukazují zkázu Kobani MOSUL: Uprchlík popsal měsíce pod IS FALLÚDŽA: Život pod vládou islamistů KOALICE: Kdo všechno bojuje proti islamistům KURDSKÉ BOJOVNICE: Islamisté se bojí zemřít naší rukou BYTOSTNÉ ODHODLÁNÍ: Operace proti islamistům má svůj název TURECKO: O zapojení do války může rozhodnout prastará hrobka DAJR AZ-ZAUR: Islamisté zničili památník genocidy Arménů HYBÁŠKOVÁ: Západ se neumí rychle rozhodnout VYRABUJ A PANUJ: Kde berou džihádisté peníze? DŽIHÁD NA SÍTI: Islamisté ukazují popravy i koťátka |
Původní informace hovořily o tom, že zatčen byl syn Bagdádího, nikoli dcera. Islamisté na svých webových stránkách zadržení žen nijak nekomentovali. Armáda obě zadržené převezla k výslechu do centrály ministerstva obrany. Identitu dcery úřady ověřily pomocí testů DNA.
Ad-Dulajmijová byla v březnu letošního roku propuštěna ze syrského vězení spolu s téměř 150 ženami. Úřady je vyměnily za třináct jeptišek, které unesli militanti napojení na al-Káidu.
Podle některých zdrojů vůdce islamistů má mimo ad-Dulajmijové ještě další dvě manželky, jednu ze Sýrie a druhou z Iráku. Islám dovoluje, aby muž měl až čtyři manželky.
Libanonské bezpečností složky se nyní obávají sympatizantů Islámského státu, který ovládá část území v sousední Sýrii a Iráku. Tajné služby se zaměřují především na kontrolu hraničních přechodů.
V posledních několika měsících vojáci a policisté zatkli řadu islamistů, které podezírají, že připravovali útoky s cílem rozšířit vliv Islámského státu do Libanonu. Islamisté unesli v srpnu 27 členů libanonských bezpečnostních složek a navrhují jejich výměnu za své uvězněné příznivce.
Minulý měsíc Bagdádí vyzval své příznivce, aby provedli útoky proti královské dynastii vládnoucí v Saúdské Arábii. Řekl, že samozvaný chalífát se má rozšířit nejen do Saúdské Arábie, ale i do dalších čtyř arabských států, a volal po „vulkánu džihádu“ (více zde).
Ukončení sporu o ropu
Irácká vláda současně v úterý informovala, že s představiteli Kurdské regionální vlády vyřešila dlouhotrvající spor o ropu. „Dohody bylo dosaženo v úterý a schválil ji irácký kabinet,“ potvrdil irácký ministr financí Hošjar Zibarí.
Kurdská vláda by měla každý den iráckému ministerstvu pro ropný průmysl poslat 550 tisíc barelů ropy. Bagdád dá kurdskému regionu na oplátku 17 procent ze státního rozpočtu země. Navíc pomůže vylepšit vybavení pešmergů, kteří v oblasti bojují s radikály z Islámského státu.
Další zabitý AmeričanEgyptští džihádisté napojeni na Islámský stát se přihlásili k odpovědnosti za smrt amerického ropného pracovníka Williama Hendersona. Na Twitteru zveřejnili jeho pas a dvě průkazky. Americké úřady se odmítly k smrti Hendersona vyjadřovat. Američan zemřel již počátkem srpna, avšak odpovědnost za jeho smrt přiznala skupina Ansar Bajt al-Makdis až nyní. |
Krize mezi Kurdy a Bagdádem nastala, když Kurdové začali sami uzavírat kontrakty a prodávat ropu. V červenci kurdská správa začala hovořit o uspořádání referenda o nezávislosti Kurdistánu.
Kurdové pak vystoupili z vlády tehdejšího premiéra Núrího Málikího, který je obvinil, že na území Kurdistánu nechávají působit islámské radikály. Málikího nástupce Hajdar Abádí volí umírněnější slovník a chce se dohodnout s Kurdy i menšinovými sunnity.
Zastavení potravinové pomoci upchlíkům
Situaci v oblasti komplikuje také v pondělí oznámené přerušení potravinové pomoci pro 1,6 milionu syrských uprchlíků. Světový potravinový program (WFP) dával uprchlíkům v Jordánsku, Libanonu, Turecku, Iráku a Egyptě poukazy na nákup potravin. Nyní mu však došly finance a varuje, že bez pomoci bude řada rodin v zimě hladovět.
Ředitelka WFP Ertharin Cousinová uvedla, že jen na prosinec potřebuje program 64 milionů dolarů, tedy téměř jednu a půl miliardy korun. Jakmile WFP dostane finance, ihned je připraven pomoc obnovit.
„Zastavení potravinové pomoci WFP ohrozí zdraví a bezpečí uprchlíků a potenciálně může způsobit další napětí, nestabilitu a nebezpečí v sousedních zemích, kde jsou uprchlíci,“ varovala podle BBC Cousinová.
