„Vítězná strana má v souladu s evropskou praxí právo zformovat koalici,“ řekl Jaceňuk, jehož strana je po sečtení téměř všech volebních hlasů v obvodech s poměrným zastoupením těsně první. Premiér konstatoval, že jako šéf vítězné formace má „podle pravidel Evropské unie“ právo zachovat si úřad předsedy vlády.
„Strategickým partnerem“ zůstává pro Lidovou frontu Blok Petra Porošenka, který je podle předběžných výsledků na druhém místě. Jaceňuk hodlá přizvat do vlády také třetí Svépomoc, ale i další prozápadní strany, které se do sněmovny dostaly - Radikální stranu ukrajinského populisty Oleha Ljaška a stranu Vlast bývalé premiérky Julije Tymošenkové.
Koaliční scénář prezidenta Porošenka, který svůj návrh koaliční smlouvy už publikoval, s účastí Ljaškových radikálů a strany Tymošenkové výslovně nepočítal. Jaceňuk nepřímo prezidentův návrh koaliční smlouvy odmítl, když předložil program vlastní. „Je to jednoduchý text na dvě a půl stránky,“ prohlásil premiér a dodal, že nová proevropská koalice by mohla nést jméno Evropská Ukrajina.
Krize na UkrajiněREPORTÁŽ: Život řidiče maršrutek na Donbasu PSYCHOANALYTIK: Proč je internet plný přátel Ruska PUTIN: Rusko pomohlo Janukovyčovi utéci SRBSKO: Bělehrad lavíruje mezi Moskvou a Západem MOTORKÁŘ: Český cestovatel projel Donbas BATALION AJDAR: Intelektuálové, kteří bojují z Ukrajinu ČESKÝ DIPLOMAT: Donbas může skončit jako Somálsko VŮDCI POVSTALCŮ: Rusy nahradili Ukrajinci |
Porošenkův blok ale trvá na tom, že právě tato strana se stane hlavní součástí vládní koalice. Šéf jejího volebního štábu Vitalij Kovalčuk ve středu na tiskové konferenci v Kyjevě řekl, že frakce Bloku Petra Porošenka bude v příštím parlamentu nejpočetnější.
Čekání na celkové výsledky
Dosavadní volební statistiky totiž nezahrnují výsledky z jednomandátových obvodů, kde se volilo většinovým systémem. Podle neúplných statistik má Porošenkův blok v těchto volebních obvodech zatím výrazně větší podporu než kandidáti Lidové fronty.
„Nezávisle na diskusích mezi členy budoucí koalice je zřejmé, že frakce Bloku Petra Porošenka bude v příštím parlamentu nejsilnější,“ řekl novinářům Kovalčuk.
Podle analytiků by mohl Porošenko v případě volebního vítězství uvažovat o kandidatuře dosavadního vicepremiéra Volodymyra Hrojsmana na úřad předsedy vlády. Hrojsman se jako ministr pro regionální rozvoj výrazně zapsal do jednání o široké autonomii Donbasu a jeho prestiž by mohla napomoci usmíření, uvedla agentura Reuters.
Podstatou Jaceňukova návrhu koaliční smlouvy je podle agentury Unian závazek přijmout do konce roku 36 nových reformních zákonů. Přizvaní koaliční partneři by měli navrhnout své kandidáty do budoucího kabinetu do příštího pondělí. Budou-li lepší než lidé z Jaceňukovy Lidové fronty, premiér je prý podpoří. Vládu chce Jaceňuk sestavit do tří týdnů.
Rozdíl mezi návrhy koaliční smlouvy z pera Porošenkova bloku a Jaceňukovy fronty se dnes snažil zmírnit vicepremiér Hrojsman. Agentuře Unian řekl, že základem příštího vládního programu nebude přání politických stran, ale vůle ukrajinského národa.
Kyjev odvolal nárazníkové pásmo na Donbasu, tvrdí povstalci
Zatímco Jaceňuk a Porošenko debatují o složení koalice, proruští separatisté na východě země tvrdí, že Kyjev odvolal svůj podpis pod dokumentem o vytvoření nárazníkové ochranné zóny mezi jednotkami separatistů a armády na Donbasu.
Dohoda o vytvoření nárazníkové zóny bez těžkých zbraní široké 30 kilometrů byla uzavřena 20. září v běloruském Minsku jako součást devítibodového ujednání o zastavení palby a politickém řešení krize.
Každá z bojujících stran se zavázala vyvést z linie fronty velkorážné palebné prostředky do vzdálenosti patnácti kilometrů. Na mnoha místech, například na doněckém předměstí či v okolí strategického města Debalceve, ale nárazníková zóna nevznikla.
„Připravujeme se k válce,“ řekl novinářům šéf doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko při návštěvě města Makijivka kontrolovaného povstalci. Kyjev svůj podpis prý odvolal bez jakéhokoli vysvětlení a opakovaně příměří porušuje.
Mluvčí ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany ukrajinským novinářům řekl, že o odvolání podpisu pod zářijovou dohodou nemá žádné informace. „Takové zprávy nemůžeme potvrdit,“ konstatoval mluvčí.
Povstalecká média před víkendovými ukrajinskými parlamentními volbami rozšiřovala zprávy o tom, že Kyjev těsně po hlasování hodlá podniknout mohutný útok na postavení povstalců v Doněcké a Luhanské oblasti. Ukrajinské vedení tyto pověsti popřelo a označilo je za provokaci.
