„Vrátíme se tam, budou zas naše,“ předpověděl povstalecký vůdce. Kdy k akci dojde, Zacharčenko neřekl.
Krize na UkrajiněPOROŠENKO V USA: Deky nám válku nevyhrají SRBSKO: Mezi Moskvou a Západem LUKAŠENKO: Kritizuje anexi Krymu i separatisty PÁSMO: Nárazníková zóna bez těžkých zbraní PŘÍMĚŘÍ: Ukrajinci a povstalci se dohodli na klidu zbraní BATALION AJDAR: Intelektuálové, kteří bojují z Ukrajinu |
Velká průmyslová centra Slavjansk a Kramatorsk museli povstalci vyklidit během srpnové ofenzívy ukrajinské armády. Zářijové povstalecké tažení na významný přístav Mariupol zastavilo vyhlášené příměří, které zastihlo vzbouřenecké síly před branami města.
„Jsme rozhodnutí Slavjansk, Kramatorsk a Mariupol obsadit, jsou to naše města. Není vyloučeno, že jsou před námi těžké boje,“ řekl Zacharčenko na tiskové konferenci v Doněcku. Chystanou ofenzívu zdůvodnil údajnými útočnými akcemi ukrajinské armády, která prý nedodržuje klid zbraní. „Příměří se nedodržuje, od úterý jsme (na útoky) začali odpovídat,“ uvedl doněcký premiér.
Separatisté v posledních dnech upozorňují na zesílené pohyby ukrajinské armády na linii příměří. Hlavní reprezentant „Novoruska“ v Moskvě Igor Strelkov ve středu veřejně varoval, že ukrajinská armáda se na východě země připravuje k mohutnému útoku s cílem dobýt Doněck.
„Bude-li tento plán úspěšně realizován, dojde k největší vojenskopolitické porážce Ruské federace po roce 1991 s vážnými následnými vnitropolitickými otřesy,“ řekl Strelkov.
Kyjev na tvrzení Zacharčenka reagoval bez větších komentářů. „Tak ať to zkusí,“ řekl novinářům mluvčí armádní protipovstalecké operace Andrij Lysenko.
Jaceňuk varoval před narušováním voleb
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk už ve čtvrtek dopoledne vyjádřil obavy z narušování nedělních parlamentních voleb.
Kazetová munice?Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch před několika dny ve své zprávě uvedla, že ukrajinští vojáci i proruští separatisté na východní Ukrajině používají kazetovou munici. Ta je ve více než stovce zemí zakázaná (více o údajném použití kazetové munice zde). Ukrajina obvinění popřela. Za pravdu jí dává i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. "Na Ukrajině máme asi 90 pozorovatelů. Kdybychom něco takového (použití kazetových bomb) viděli, určitě bychom to zaznamenali. Nic takového se ale dosud nestalo (...)," uvedl mluvčí organizace Michael Bocjurkiw pro Deutsche Welle. |
„Není pochyb o tom, že pokusy destabilizovat situaci budou pokračovat a že z ruské strany bude docházet k provokacím. Neuspěli během prezidentských voleb (v květnu)... ale jejich plány zůstaly,“ prohlásil Jaceňuk na setkání s představiteli bezpečnostních sborů a s volebními pozorovateli.
„Je třeba plně mobilizovat veškerý bezpečnostní systém, aby se zabránilo porušování volebního procesu a jakýmkoli pokusům o teroristické činy během voleb,“ dodal premiér.
Také ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov dal na vědomí, že žádné narušování voleb nestrpí. Řekl, že armáda i národní garda jsou připraveny zabránit všem provokacím v Luhanské a Doněcké oblasti. Velká část území těchto oblastí na východě Ukrajiny je pod kontrolou proruských separatistů, kteří uspořádání voleb do ukrajinského parlamentu odmítli povolit. Vlastní hlasování chtějí uskutečnit o týden později 2. listopadu.
Rusko volební výsledky uzná, chce stabilitu
Moskva se ve čtvrtek vyjádřila, že výsledky voleb uzná, protože stojí o to, aby se z Ukrajiny stala normální civilizovaná země. „Uznáme je, nemějte strach,“ řekl novinářům šéf ruské prezidentské kanceláře Sergej Ivanov.
Rusko sledovalo přípravy k ukrajinským volbám s nedůvěrou, řada vlivných poslanců Státní dumy označovala hlasování za sporné, vzhledem k pokračujícím ozbrojeným srážkám na východě země. Volby na Ukrajině se fakticky obejdou bez ruských pozorovatelů, malá skupina ruských politiků bude hlasování sledovat jen jako součást mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
„Chceme, aby se z Ukrajiny stala normální civilizovaná země, aby přestala být nepřátelským státem a aby byla schopna se sama spravovat,“ prohlásil Ivanov, který je jako šéf kanceláře prezidenta Vladimira Putina považován za jednoho z nejvlivnějších ruských politiků.
„Volby 2. listopadu se musejí uskutečnit. Nově vzniklé útvary, nazývejte je jakkoli, musejí mít nějakou vlastní zvolenou samosprávu, je to přece přirozené,“ soudí Ivanov. „Po volbách možná začne nějaký proces sbližování a situace se stane stravitelnější,“ dodal.
Separatisté ukrajinské parlamentní volby ignorují a považují je za záležitost cizího státu. Kyjev zas odmítá respektovat hlasování vzbouřenců a chystá pro ně volby na počátek prosince.
