Hongkong chce svobodné volbyCílem protestů je zrušení kontroverzní volební reformy schválené čínskou vládou. Ta odmítá požadavek obyvatel Hongkongu, aby si v příštích volbách v roce 2017 směli svobodně zvolit budoucího vůdce. Vláda uvedla, že kandidáty musí nejprve nominovat a schválit většinou hlasů speciální výbor a až pak o nich budou moci hlasovat voliči. |
V různých částech Hongkongu protestuje několik set lidí, před několika dny jich byly v ulicích asijské finanční metropole desítky tisíc. Atmosféra se výrazně uklidnila právě kvůli plánovanému jednání studentů s vládními představiteli. Demonstranti nejdříve přestali blokovat vládní úřady, v úterý se většina účastníků takzvané Deštníkové revoluce z ulic úplně stáhla (více se dočtete zde).
Hlavní vyjednávačka vládního tábora Carrie Lamová však ve čtvrtek oznámila, že žádná schůzka nebude. Úřadům se nelíbí, že studentské hnutí opět plánovalo vyvíjet během jednání nátlak prostřednictvím davů v ulicích.
Šéf Hongkongu je podezřelý z korupce
Situaci v Hongkongu vyostřuje také kontroverzní případ, který se týká vůdce města. Skupina zákonodárců požádala antikorupční úřad, aby zahájil vyšetřování vůči nejvyššímu představiteli Hongkongu. Předseda výkonné rady Hongkongu Leung Čchun-jing dostal údajně od australské společnosti UGL zaplaceno 6,4 miliony dolarů, v přepočtu asi 138 milionů korun. V době údajného přijetí úplatku už byl v úřadu.
Australská média již dříve informovala o tom, že společnost UGL zabývající se výstavbou a správou majetku hongkongskému vůdci v letech 2012 a 2013 zaplatila za akvizici konzultantské firmy DTZ Holdings. Leung v DTZ působil jako ředitel pro asijský region až do července 2012, kdy se stal vedoucím představitelem někdejší britské kolonie.
UGL i Leung ústy svých zástupců odmítli, že by se dopustili něčeho protizákonného. Podle smlouvy s UGL se Leung zavázal k propagaci společnosti a poradenské činnosti.
