Valenta za praktickými lékaři dorazí v sobotu na jejich kongres. Zopakuje jim, jaké pomůcky by měly mít v ordinaci a jak by se lékaři měli chovat při vyšetření pacienta, který by mohl mít ebolu. Redakci iDNES.cz to řekl předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák a přijetí pozvání potvrdil i sám Valenta.
Při přesvědčování o antivirových ochranných prostředcích to však hlavní hygienik nebude mít jednoduché. Lékaři jsou totiž k jejich nákupu skeptičtí.
„Jejich pořízení v současné době nepovažuju za nutné,“ řekl iDNES.cz Stanislav Bambas, praktický lékař z Brandýsa nad Labem. „Nemyslím si, že jsou k ničemu, ale nevím, co to stojí, ale pořídit si kvůli ebole třeba dva sety za několik tisíc korun je docela dost peněz,“ dodal s tím, že už nyní běžně používá rukavice a roušky z lékáren, které stojí koruny.
V Česku je 5 300 praktických lékařů. Kolik z nich si pomůcky pořídilo, jejich profesní sdružení ani hygienici neví. Nikdo to zatím nespočítal. Lékařů vybavených všemi pomůckami však zřejmě nebude mnoho. „Zatím to není rozšířená záležitost a ve všech ordinacích je nenajdete,“ řekl iDNES.cz předseda sdružení Šmatlák.
Ochranné pomůcky
|
Sdružení své členy od pořízení pomůcek nijak neodrazuje. „Jejich pořízení není povinné. Lékařům je doporučujeme, ale samotný problém to moc nevyřeší a smysl pomůcek je spíše jen symbolický, protože kdyby přišel nakažený ebolou, tak by nestačily,“ domnívá se Šmatlák.
Ve středu kontaktoval hlavní dodavatele zdravotnických pomůcek. „Dva mi řekli, že protivirové pomůcky nemají, protože je nedostali a už asi dva týdny čekají na novou dodávku,“ popsal. Podle něj bude možné pořídit set jednorázových pomůcek včetně overalu od 500 do 1 000 korun.
Předseda Sdružení praktických lékařů míní, že pořídit si protivirové ochranné pomůcky není povinné. Hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta je jiného názoru.
„Výbava ochrannými pomůckami plyne ze zákoníku práce a bude předmětem kontroly,“ řekl iDNES.cz Valenta. „Máme možnost schvalovat provozní řád a my se budeme ptát, jak je v něm zajištěno předcházení tohoto rizika a budeme případně chtít, aby byly provozní řády upraveny,“ dodal.
Instrukce pro lékařeEbola se na počátku může projevovat podobně jako jiná viróza. Lékaři proto podezření mohou získat zejména z informace, zda se pacient nevrátil ze zemí, kde nemoc byla zaznamenána. Pokud budou mít podezření na ebolu, mají podle hlavního hygienika Vladimíra Valenty zajistit izolaci pacienta v oddělené části zdravotnického zařízení, neprovádět odběry biologického materiálu, informoval hygienika, který má službu, zamezit dočasně příjmu dalších pacientů. |
„Pořízení pomůcek rozhodně není zbytečné. Praktičtí lékaři mohou být opravdu prvním místem, kde se onemocnění může objevit,“ varoval Valenta s tím, že lékaři už delší dobu dostávají informace o použití pomůcek i postupu při podezření na ebolu.
Požadavek na nákup protivirových setů je podle Valenty přiměřený. „Svědčí o tom stávající vývoj situace,“ podotkl. Ebola se již dostala do Evropy. Lékaři ji potvrdili u zdravotní sestry v Madridu, kde mají další podezření na tuto nemoc (více čtěte zde).
Informace o tom, aby si vybavili ordinace ochrannými pomůckami, brýlemi a maskou, dostali lékaři už loni. Povinnost vyplývá z evropské směrnice.
Primářka Hana Roháčová z Nemocnice Na Bulovce ukazuje, jak je Česko připravené na pacienty s ebolou:
21. srpna 2014 |
