Je strach Lotyšů z Ruska oprávněný? Zahraniční pozorovatelé se shodují, že ne. Ruské aktivity u hranic však pochyby Lotyšska ospravedlňují. Množí se případy, kdy ruské letouny krouží v nebezpečné blízkosti strojů lotyšské armády, ruští diplomaté pak opakovaně varovali před „restrikcemi ruského jazyka“, které budou mít „nešťastné následky“, píše server The Independent.
Vzrůstající obavy Lotyšů ukazuje také průzkum výzkumného centra SKDS. Podle něj 64 procent Lotyšů považuje Rusko za hrozbu pro svou vlast.
Gunars Nagels, ředitel lotyšského Muzea okupace, si rozpínavost Rusů zažil na vlastní kůži. Pamatuje vpád vojsk v roce 1939, stejně tak jako následných padesát let sovětské nadvlády. „Měli přitom (sovětští vojáci) zůstat na svých základnách, stejně jako na Krymu,“ připomíná tehdejší události Nagels.
Věren povolání historika pak současné Rusko přirovnává dokonce k nacistickému Německu. Konání Putina je pak podle něj podobné postupu Adolfa Hitlera při zabrání Sudet. Silná slova, která však straší mnohé Lotyše.
Šanci ve volbách má i proruská strana
Strach z proruského směřování Lotyšska vzbuzují také sobotní parlamentní volby. Očekává se, že o vítězství budou soupeřit středopravicová koalice premiérky Laimdoty Straujumaové a strana Centrum shody, která je považována za silně proruskou a volí ji většina rusky hovořící lotyšské populace, která činí zhruba 27 procent obyvatel.
Podle průzkumu ve volbách vede strana Jednota premiérky Laimdoty Straujumaové s přízní téměř 24 procent voličů před (proruskou) stranou Centrum shody s podporou 21,6 procent dotázaných.
Volební místnosti se otevřely v 7:00 místního času (6:00 SELČ), uzavřely se ve 20:00 místního času. Vybírat nové poslance 100členného parlamentu mohlo asi 1,5 milionu lidí. První výsledky lze očekávat ještě před půlnocí. Sčítání hlasů má však skončit až v neděli, kdy také ústřední volební komise ohlásí předběžné výsledky.
