"Kvádry se řítí k zemi jakoby proti proudu řeky a symbolizují náš boj s ničivým přírodním živlem," řekl chrastavský starosta Michael Canov.
"Památník jsme vybírali ze sedmnácti návrhů. Vítězný vytvořil student architektury z Liberce Zdeněk Urbánek."
Památník vyšel Chrastavu na zhruba sto tisíc korun, dalších deset tisíc korun obdržel Urbánek. Místo zničeného mostu přes Vítkovský potok, z něhož pocházejí žulové kvádry, už stojí nový betonový most.
"V Chrastavě se odstraňují poslední škody po bleskové povodni," uvedl Canov. "Rekonstruuje se silnice na Vítkov a kus silnice v Andělské Hoře."
Podle Canova byly v Chrastavě na městském majetku škody dvě stě milionů korun, na krajském majetku čtyři sta milionů a škody za čtyři sta milionů utrpělo Povodí Labe.
O majetek za další stovky milionů korun přišli obyvatelé města a firmy.
Povodně připravily Chrastavu o největší továrnu
Velké automobilky přišly po povodni o dodávky z Grupa Antolin, aby se něco podobného neopakovalo, dotlačily firmu k přestěhování do průmyslové zóny v Liberci.
„Ztratili jsme důležité daňové příjmy," prohlásil Canov.
Podobný památník už stojí i v Hrádku nad Nisou. Tam ho odhalili ale už před dvěma lety, tedy dva roky po povodní. Jde o kamenný pětiboký hranol. Stojí u mostu přes Lužickou Nisu, kde stál dům, jenž musel být několik dnů po povodních stržen.
Horní stěna hrádeckého hranolu dosahuje výšky hladiny řeky při kulminaci, jež nastala 7. srpna 2010 odpoledne.
