Britský premiér v dopise adresovaném představitelům členských zemí vyzval, aby spojenci přehodnotili dlouhodobé vztahy s Ruskem, které podle něj považuje Alianci za nepřítele. "Musíme si připustit, že spolupráce jako v posledních letech není v současné době možná," uvedl Cameron.
Kvůli anexi Krymu je podle něj navíc nutné, aby spojenci zesílili vojenskou přítomnost ve východní Evropě, změnili plán vojenských cvičení a posílili jednotky rychlé reakce a včasného varování. Rusku je podle jeho slov potřeba vyslat jasnou zprávu, že "NATO ani žádný ze členů se nenechá zastrašit".
Polská nabídkaVaršava nabízí Alianci svůj přístav ve Štětíně, ze kterého by se mohla stát stálá operační základna NATO se zázemím pro několik tisíc aliančních vojáků, vlastním operačním štábem a s nepřetržitou pohotovostí. O vybudování takové základny se hovoří řadu týdnů. Vrchní velitel sil NATO v Evropě Philip Breedlove podle některých zdrojů uvnitř organizace doporučuje, aby základna byla zásobovaná zbraněmi, střelivem, výstrojí a potravinami, což by v případě jakékoliv krize umožnilo okamžitý příjezd tisíců vojáků a jejich nasazení. |
Cameron v posledních dnech vystupuje v tomto ohledu přesně podle doporučení, které mu dal britský parlamentní výbor pro obranu. Ten nedávno varoval, že Severoatlantická aliance je na ruské hrozby špatně připravena a Velká Británie by se měla postavit do čela napravování problémů.
Výbor doporučil především zásadní zlepšení fungování stávajících jednotek rychlého nasazení, rozmístění aliančních zařízení v baltských státech či nepřetržitou přítomnost vojsk NATO na speciálních cvičeních v Pobaltí. Poslanci též varovali, že Moskva na Ukrajině používá asymetrickou válečnou taktiku, která ztěžuje Alianci schopnost reagovat rychle v rámci kolektivní obrany.
Zásadní rozhodnutí v těchto otázkách chtějí spojenci přijmout na nadcházejícím zářijovém summitu ve Walesu. "Jsme v klíčovém okamžiku historie: když si vzpomeneme na devastující následky první světové války, náš mír a bezpečnost jsou znovu testovány, nyní ruskou agresí vůči Ukrajině. A trestuhodné sestřelení letu MH17 dává jasně najevo, že konflikt v jedné části Evropy, může mít tragické důsledky pro celý svět," prohlásil po setkání s britským premiérem šéf Aliance Anders Fogh Rasmussen.
Ten naznačil, že chystaný summit bude zlomovým bodem pro Alianci. "Přijmeme akční plán na posílení své připravenosti ve změněném světě. Zaměříme se úzce na jednotky, které potřebujeme, na jejich rozmístění, na schopnosti jejich rychlé reakce a na to, jak je posílit," uvedl Rasmussen. Připomněl, že vojenští experti nyní přezkoumávají také dosavadní obranné plány.
Moskva: Jen hledáte záminku k existenci
Rusko na nové plány Aliance a prohlášení britského premiéra reagovalo velmi rychle. Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova je ukrajinská krize pro NATO jen záminkou s vytváření napětí s Ruskem a hledáním důvodu pro vlastní existenci. "Hledá nový smysl existence," citovala Lavrova ruská agentura Itar-Tass. Rusko se podle něj přímo nabízí.
Připomněl, že když se před dvaceti lety sovětské jednotky rychle stahovaly z Evropy, ruští představitelé doufali, že se "pro Západ a Evropu stanou partnery". "A není-li Varšavská smlouva a Sovětský svaz a vojáci odešli, tak proč je zde NATO? Proč se obtěžovat všemi atributy, které patří do éry studené války?" uvedl Lavrov.
Takové "naděje" se podle jeho slov nikdy nenaplnily a NATO se naopak stále rozšiřuje. Aliance prý mohla dříve obhajovat svou existenci misí v Afghánistánu, nyní už tento argument nemá.
