Jde o to, zda v Česku vznikne samostatné generální ředitelství státní služby nadřazené všem úředníkům. Jeho šéfa na začátku sice vybere vláda, ale pak už do fungování státní správy nebude moci fakticky moc mluvit a tím panem Mocným bude generální ředitel státní služby, nadřazený státním tajemníkům na jednotlivých ministerstvech.
Opoziční TOP 09 a ODS se obávají, že dojde k devalvaci výsledku voleb, protože tím, kdo bude mít úřady pod palcem, budou fakticky státní tajemníci a politici nebudou mít sílu něco moc změnit, když budou nespokojeni.
Ve sporu o generální ředitelství se premiér Bohuslav Sobotka a první místopředseda TOP 09 po pondělním jednání moc neposunuli. „Generální ředitelství bylo vybráno jako terč pro útok opozice, ale já jsem přesvědčen o tom, že z hlediska funkčního zákona o státní službě je to vhodný nástroj,“ prohlásil Sobotka.
Když dostal doplňující otázku od iDNES.cz, zda slova „vhodný nástroj“ znamenají, že už na jeho existenci netrvá, Sobotka upřesnil: „Je to nezbytně nutný nástroj, abychom si na nezávislou státní službu jen nahráli. Je nezbytné, abychom projevili odpovědnost a jednali. Nejde o malé peníze. Jde o 500 miliard korun z evropských fondů, které mohou být odsunuty,“ uvedl předseda vlády.
Platí stále jeho nabídka opozici, že by generální ředitel státní služby byl současnou vládou jmenován jen na tři roky, a až ti další na sedm let. Jenže to podle opozičních ODS a TOP 09 nestačí. Jde o to, že by i v případě vítězství v dalších volbách byla příští pravicová vláda svázána tím, koho současná vládní garnitura ČSSD, ANO a KDU-ČSL vybere na posty státních tajemníků. Právě z nich by se měl příští „superúředník“ rekrutovat.
ODS a TOP 09 věří, že kromě premiéra a ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera nejsou další politici ČSSD, ale ani z dalších koaličních stran neústupní a na samostatném generálním ředitelství státní služby nebudou trvat.
Čas si dali politici do pátku, kdy se má rozhodnout, jaký bude další osud zákona a zda budou pokračovat obstrukce. Sobotka připustil jako záložní variantu to, že začne platit služební zákon v podobě schválené již v roce 2002, jehož účinnost politici mnohokrát odsunuli, naposledy na leden 2015. Fakticky to znamená, že když pravice v obstrukcích proti současné vládní novele uspěje, stejně začne platit zákon přijatý ještě v éře tehdejšího premiéra Miloše Zemana.
To dobře ví i Kalousek. „Samozřejmě jsme se nedostali k žádným závěrům, ale využili jsme ten čas, abychom si jasně vysvětlili stanoviska, i to, že opozice má zájem na tom, abychom dospěli ke schválení služebního zákona. Ale takového, kde si budeme jisti, že to bude efektivní služba pro občany,“ řekl po jednání s předsedou vlády exministr financí a první místopředseda TOP 09. „Do pátku nás bude čekat řada jednání, ale nejsem úplný pesimista. Je možné, že nalezneme politicky přijatelné východisko pro všechny,“ uvedl Kalousek.
Sobotka si na odpoledne kromě setkání s Kalouskem naplánoval i další schůzku se zástupci občanských sdružení spojených v uskupení Rekonstrukce zákonu. A ještě před jednáním s lídry všech stran se premiér setká i se zástupci hnutí ANO a KDU-ČSL. Premiér odmítá, že by vláda mohla přistoupit na variantu, že by v lednu 2015 služební zákon vůbec neplatil a byl znovu posunut. To si podle něj Česko nemůže dovolit, aby mělo šanci na peníze z Evropské unie.
