Kontrakt na hlídání dvou muničních skladů uzavřela Trade Fides s resortem obrany v čele s ministrem Martinem Bartákem nejprve na 44 měsíců v letech 2010 až 2013. Původní smlouvu pak ještě strany prodloužily až do konce roku 2019, kvůli čemuž se celková suma tendru zvýšila na 1,14 miliardy.
Podle auditu, který pro Ministerstvo obrany vypracovala soukromá společnost KPMG, byla ale nabídka značně předražená. „Zakázka Trade Fides, jejímž předmětem je poskytování technického zabezpečení dvou muničních skladů, vykazuje významné riziko možného nestandardního jednání a porušení předpisů pro zadávání veřejných zakázek,“ uvedli ve zprávě auditoři.
Hodnota technologií, které měla firma dodat, je podle auditu méně než poloviční. Oproti minimálním tržním cenám si tak firma na materiálu naúčtovala přes 135 milionů více, než by měla. Auditoři připouštějí, že v této položce mohou být započteny náklady na instalaci, revizi a uvedení do provozu, což by rozdíl účetně snížilo na 55 milionů, i náklady na tyto tři položky jsou ale podle dokumentu silně nadhodnocené. V některých případech už navíc byly stejné výdaje započteny v položce stavebních prací.
Podle KPMG trpí zakázka i dalšími nejasnostmi. Náklady na instalaci systému a stavbu jsou někdy zdvojené. Ostatní náklady na stavební práce v celkové výši 50 milionů pak nejsou blíže specifikované. Celkovou sumu, kterou stát na zakázce prodělal, ale dokument neuvádí.
Trade Fides získala zakázku bez soutěže
Původní výběrové řízení mělo být veřejné, do následujícího měsíce ale ministerstvo stanovilo další kritéria a způsob výběru změnila na neveřejné jednání, což finálně posvětil 18. března 2009 brigádní generál Jaroslav Kocián. Proti postupu protestoval legislativní odbor Ministerstva obrany, jeho námitky však příslušní úředníci ministerstva neakceptovali.
Ministerstvo pak jednalo pouze s Trade Fides, protože vlastnila patent na speciální systém LATIS. Ten propojuje zabezpečovací zařízení objektů s pultem centrální ochrany. Fima už v dané době zabezpečovala několik objektů ministerstva, LATIS tak byl se systémy Vojenské policie kompatibilní.
Audit KPMG ale namítá, že obdobnou službu mohly v případě otevřené soutěže nabídnout i jiné společnosti. Systémovou kompatibilitu by pak zajistily samy, nebo ve spolupráci s Trade Fidesem. Patentované připojení zabezpečovací technologie na bezpečnostní střediska navíc představovalo pouze menší část zakázky. „Fides mohl být dodavatelem patentu a zbytek dodávky mohl být předmětem otevřeného zadávacího řízení,“ soudí auditoři.
Posudek ministerstva hodnotil jen pětinu nabídky
Ani posudek ministerstva, který hodnotil nabídku Trade Fidesu, se výtkám nevyhnul. V rozporu se zadáním se posudek nezabývá celkovou cenou, ale pouze náklady na technologie, které tvořily asi pětinu konečné sumy. Znalci ministerstva také usoudili, že uvedené ceny odpovídaly cenám tržním. Analýza KPMG ale odhalila, že navrhované jednotkové ceny materiálů jsou výrazně vyšší než minimální. Někdy až trojnásobně.
Trade Fides navíc dostala dalších pět státních zakázek v celkové výši 200 milionů bez soutěže s ohledem na patent LATIS. Podle auditu ale vlastnictví systému nehrálo vůbec roli, protože v zakázkách měla firma provádět stavební rekonstrukce. I u těchto tendrů auditoři varují, že nemusí odrážet tržní hodnotu, protože ceny byly kvůli nedostatku konkurence stanoveny uměle.
Vlastnická struktura Trade Fides je podle auditorů nejasná, v minulosti byla společnost také spojena s pochybnými zakázkami na ministerstvech obrany a kultury. Před soudem zatím vždy obstála. Na základě závěrů auditu ale nevýhodnou smlouvu opět prošetřuje policie.
Transparency: O dokument jsme se přeli přes jeden a půl roku
O výsledky auditu, který poukázal na předraženou zakázku a možné korupční jednání, se právníci Transparency International přetahovali více než jeden a půl roku. Nejdříve byl podle ministerstva dokument obchodním tajemstvím, posléze na něj měla autorské právo KPMG.
Podle právníka Transparency International Petra Leyera ministerstvo vždy žádost organizace zamítlo. Ministr obrany na stížnost organizace zamítnutí zrušil. Neziskovka se pak ale znova musela obrátit na úředníky ministerstva.
„Několikrát jsme museli uplatnit opatření proti nečinnosti, protože úřad na naše žádosti vůbec nereagoval. Uvažovali jsme i o žalobě,“ popsal obstrukce ministerstva Leyer. Před několika týdny ale organizace požadovaný dokument získala.
Ministerstvo obrany se hájí, že dokument skutečně mohlo poskytnout až nyní. „Na ministerstvu byl dlouhodobý právní spor. Část si myslela, že je dokument chráněným obchodním tajemstvím. Zveřejnění auditu si navíc nepřál jeho autor KPMG. Teprve po dvou a půl letech komise rozhodla, že jej můžeme ukázat,“ brání ministerstvo mluvčí Jan Pejšek.
Pejšek vysvětlil, že současné ministerstvo za kauzu nenese zodpovědnost, i tak se z ní ale chce poučit. "Na základě tohoto auditu jsme se rozhodli změnit systém výběrového řízení," uvedl mluvčí. Ministerstvo tak nyní veřejně vybírá dodavatele, který zabezpečí pět vojenských objektů v letech 2015 až 2019. Lhůta pro podání nabídek je do 30. září, dosud úřad eviduje pět zájemců.
