„Policie a armáda mě nemůžou zastavit, ani kdyby chtěli,“ říká jeden z farmářů na plantáži s konopím poblíž Baalbeku, asi 65 kilometrů východně od Bejrútu. Spolu s dalšími zemědělci se shoduje, že pokud vláda pro ně až doteď nic neudělala, nemá právo jim říkat, co mají na své půdě pěstovat.
Do jisté míry s nimi souhlasí i ministr zemědělství Hajj Hassan z radikálního šíitského hnutí Hizballáh. Podle něj je naivní si myslet, že k pěstování konopí v údolí Bikáa existuje alternativa.
Údolí BikáaÚrodné údolí ve východním Libanonu. Rozkládá se zhruba 30 kilometrů od Bejrútu mezi pohořím Libanon na západě a Antilibanon na východě. Údolí je na 120 kilometrů dlouhé a v průměru je 16 kilometrů široké. Má vlhké středozemní klima se suchými teplými léty. Od 1. století př. n. l. se v údolí pěstovalo obilí pro římské provincie v Levantě. V současnosti údolí představuje 40 procent libanonské orné půdy. V jižnější části se pěstuje pšenice, kukuřice, bavlna a zelenina, nachází se zde ale i vinice a sady. |
Bezpečnostní složky spíše než pěstování konopí řeší, jak zabezpečit hranice s občanskou válkou zmítanou Sýrií. Pašeráci exportují libanonskou marihuanu a hašiš do Jordánska, Iráku, Dubaje a hlavně do Sýrie, kde roste poptávka po drogách.
„Od chvíle, co začala válka, každý bojovník v Sýrii kouří hašiš nebo bere kokain,“ potvrzuje čtyřiadvacetiletý Syřan Imad, který nyní pracuje jako barman v Bejrútu. Drogy podle něj berou jak vojáci režimu Bašára Asada, tak vojáci Syrské osvobozenecké armády.
Ekonomika kolabuje, farmáři radši pěstují konopí
„Není tajemstvím říci, že pašeráci drog jsou velmi dobře ozbrojeni, aby ochránili svá konopná pole,“ řekl The Daily Beast Ohannes Geukjan, profesor politologie na Americké univerzitě v Bejrútu. „V údolí Bikáa jsou některé oblasti, kam vláda ani armáda neproniknou.“
Ekonomická situace v Libanonu je kvůli sousední válce, turismus úplně zkolaboval a vývoz potravin povážlivě vázne. Proto lidé hledají alternativní možnosti obživy a pěstování marihuany je poměrně finačně nenáročné. Loňská úroda konopí byla tak hojná, že cena drogy klesla až o 40 procent.
Konopné plantáže a výroba drog nejsou v Libanonu nic nového. Po vypuknutí občanské války v 70. letech se nelegální pěstování konopí rychle rozšířilo. Dlouhá válka poskytla ideální prostředí pro nelegální farmaření.
Armáda před vypuknutím války v Sýrii v údolí Bikáa proti pěstitelům drog čas od času zasáhla. Například v srpnu 2009 hlásila, že se jí podařilo zničit třetinu plantáží s konopím. Velké akce si Libanon mohl dovolit díky dotacím USA, které mu od roku 2005 poskytly 1,14 miliardy dolarů (přibližně 23 miliard korun).
