V pondělí se životní úroveň členů bezpečnostních složek řešila ve sněmovně na semináři branného výboru. Padla na něm i silná slova, že stát sám vytváří "korupční prostředí", když lidi v bezpečnostních složkách nedostatečně platí. Na semináři se sešli vojáci, zástupci vězeňské služby, policie i politici.
"V současné době mohu s jistotou říci, že je tři sta policistů v insolvenci. To znamená, že jim hrozí exekuce nebo uvažují o osobním bankrotu. Třicet až čtyřicet procent policistů a hasičů žije kvůli snížení platů na hraně," řekl předseda Unie bezpečnostních sborů Jiří Vítek.
Průměrný příslušník přišel po desetiprocentním snížení příjmů v roce 2011 o dva až tři tisíce korun. Snížení platů mělo být původně dočasné. Zatím ale policisté dostali zpět jen dvě procenta. "Když občan vstupuje do státních služeb, tak uzavírá jakousi smlouvu se státem a když stát jednostranně mění zaměstnanecké podmínky, tak je to nefér," míní bývalý šéf vězeňské služby Jiří Tregler.
Asi nejodvážněji na semináři promluvil Karel Novosad z Policejní akademie, který dal špatné odměňování u policie rovnou do souvislosti s korupcí. "Mnohdy se nemůžeme divit, že se pak policisté dostanou na scestí nebo dokonce přejdou na druhou stranu," řekl Novosad. Nástupní plat vysokoškoláka u policie se dnes pohybuje někde mezi 15 a 20 tisíci korunami.
Sbohem, výsluhy?
Druhou kapitolou jsou výsluhy, tedy zvláštní dávka, na kterou má právo po určité odsloužené době bývalý policista, voják či vězeňský dozorce. Obvykle bere měsíčně do deseti tisíc korun. Velké množství policistů se podle odborářů chystá dát výpověď, protože poslanci opět uvažují, že jim výhledově omezí odchodné Bere ho čím dál víc lidí a jeho výplaty začínají zatěžovat státní rozpočet.
Na nedávném zasedání bezpečnostního výboru sněmovny se mluvilo o tom, že mnozí bývalí členové bezpečnostních sborů berou výsluhy, ale pracují dál pro stát na nějaké civilní úřednické pozici, takže mají vlastně dvojí příjem. Ti jsou na ráně jako první, když poslanci přemýšlejí, komu na výsluhy sáhnout. Na zasedání výboru si ale poslanci nejprve zadali, že je třeba příjemce platu i výsluh nejprve spočítat a pak se uvidí.
"Bylo by na místě rozhlédnout se do blízkého zahraničí na Západ i do jiných postkomunistických zemí. Na Slovensku, v Polsku, Rumunsku mají příslušníci vyšší výsluhy - procentuálně k jejich platu," připomíná bývalý ředitel vězeňské služby Tregler.
Poslanec David Kádner (Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury) na semináři ujistil, že momentálně na žádném ministerstvu neleží žádný návrh zákona, který by měl nějak výsluhy měnit.
Na konci semináře svolaného právě Kádnerem se přítomní shodli, že vláda by měla policistům, hasičům a vězeňským dozorcům co nejdříve vrátit i zbylých osm procent platu, které jim ještě "dluží". Státní kasa by na to celkem vydala asi půl miliardy korun ročně. "Chceme také dlouhodobý výhled rozpočtu aspoň u obrany, na šest až deset let, aby mohli plánovat nákupy. Nemělo by to být závislé jen na výkonu ekonomiky," požaduje Kádner.
Ministr vnitra Milan Chovanec v dubnu prohlásil, že udělá vše pro to, aby se platy policistů a hasičů vrátily na úroveň před jejich snížením.
