"Ostřelování města začalo předchozí den a pokračovalo celou noc. Naši bojovníci přijali boj a zničili až sedm útočníků," řekl Ponomarjov. Z povstalců podle něj nikdo nepadl, jeden z ozbrojenců však utrpěl těžké zranění.
Krize na UkrajiněSTATISTIKA: Kyjev přišel o 650 mužů, tvrdí separatisté LÉČKA: Povstalci zabili sedm ukrajinských vojáků DONBAS: Separatisté vyhlásili nezávislost REFERENDUM: Přehledně o hlasování KOMENTÁŘ: Dobrá řešení už nejsou POŽÁR V ODĚSE: Vzpomínky na ohnivé peklo ANALÝZA: Čtyři scénáře ruského postupu REPORTÁŽ: Rusové mají v Doněcku mučedníky DNĚPROPETROVSK: Oligarcha buduje vlastní armádu |
Ukrajinští vojáci podle něj pokračují v ostřelování města z děl a minometů a pokoušejí se proniknout do centra, rebelové je však udržují na okraji. Ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov uvedl, že povstalci v noci zaútočili na ležení Národní gardy u Slavjanska, ale útok se podařilo odrazit.
"U nás je to beze ztrát. Z útočníků byl jeden zabit a jeden zraněn. Raněnému byla poskytnuta lékařská péče, byl vzat do vazby a je vyslýchán," napsal Avakov na Facebooku.
Statistiky zabitých se opět rozcházejí
V počtech mrtvých, zraněných a zajatých bojovníků se kyjevský kabinet premiéra Arsenije Jaceňuka s proruskými separatisty dlouhodobě rozcházejí. Vjačeslav Ponomarjov se na páteční tiskové konferenci chlubil, že jeho muži od 2. do 12. května zabili či zranili 650 protivníků, a to se ztrátou pouhých osmi lidí z jeho tábora.
V jeho statistikách mezi mrtvými figurují i desítky amerických či polských žoldnéřů nebo agenti CIA či FBI. Kyjev však podle médií přiznává na své straně pouze 21 padlých a 65 zraněných (více o statistikách slavjanského starosty zde).
Zástupce generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ivan Šimonovič se obává, že ukrajinská krize může brzy dospět do bodu, ze kterého už nebude návratu. Aby se to nestalo, mělo by se podle něj mezinárodní společenství odhodlat k "adekvátní a bezodkladné" akci. Šimonovič to řekl britské BBC.
Druhé kolo referenda v Luhansku vyšumělo do ztracena
V neděli uplynul týden od referend, v nichž obyvatelé Doněcké a Luhanské oblasti rozhodovali o nezávislosti svých "lidových republik". Separatisté ohlásili drtivé vítězství, Kyjev ani západní státy však výsledky neuznaly. Světová média poukazovala na značné organizační nedostatky.
V některých obcích se například vůbec nehlasovalo, jinde naopak mohli lidé hlasovat vícekrát, protože seznamy voličů nikdo nekontroloval. Vzbouřenci nakonec definitivně vyhlásili nezávislost svých států.
Fotogalerie |
Druhé kolo referend, které se mělo konat právě v neděli 18. května, nakonec ani v jedné z oblastí neprobíhá. Lidé se v něm měli vyjádřit, zda chtějí požádat o připojení "republik" k Rusku
Doněčtí předáci však hlasování zavrhli už v pondělí s tím, že se k federaci chtějí připojit rovnou. V Luhansku s referendem ještě nějakou dobu váhali, nakonec však otázka vyšuměla do ztracena. Žádné definitivní rozhodnutí světová média nepřinesla a obyvatelé Luhanské oblasti v neděli k urnám nezamířili.
Doněck má nového premiéra, prezidentské volby bojkotuje
Separatisté mají naopak zcela jasno v tom, jak se postaví k volbě prezidenta. Novou hlavu státu mají Ukrajinci vybírat 25. května a představitelé Doněcké a Luhanské oblasti oznámili, že budou hlasování bojkotovat.
Doněčtí vzbouřenci už dávají dohromady svébytné státní orgány, v sobotu si zvolili vlastního premiéra. Zákonodárný sbor, který si v Doněcké lidové republice říká Nejvyšší rada, do čela vlády jmenoval Alexandra Borodaje. V čele samotné Nejvyšší rady stanul Denis Pušilin a post ministra obrany připadl Igoru Strelkovovi. Napsala to agentura ITAR-TASS.
Poslední jmenovaný je podle ukrajinských i ruských médií plukovníkem ruské vojenské rozvědky. Už v pondělí se stal "vrchním velitelem" oblasti a vyhlásil válku ukrajinské armádě.
