O kontroverzním senátním návrhu jednal Miloš Zeman minulý týden s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem. "Proběhla diskuze na téma senátního návrhu. Pan prezident avizoval, že by využil svého práva veta," řekl prezidentův mluvčí.
Senátoři chtějí, aby se národní park řídil pravidly, jež bude určovat zákon. Navrhují mimo jiné rozšířit první zónu v NP Šumava na 26,5 procenta území parku, která nebude zcela bezzásahová.
Senát návrh podpořil na konci dubna v prvním kole projednávání. Stalo se tak i přes kritiku vědců, ekologů i ministerstva. Ti namítají, že zákon by nechránil šumavskou přírodu, kvůli níž byl národní park vyhlášen, a jde proti zákonu o ochraně přírody a krajiny.
Norma klade podle kritiků stejný důraz na rozvoj obcí jako na ochranu přírody, čímž se rozchází s principy národního parku. Umožňuje například lovit zvěř všude mimo obce či by usnadnila výstavbu kontroverzních projektů. Zákon navrhuje, aby se v lesích NP hospodařilo jako v komerčních. Zavádí i daňové kompenzace a nerovné finanční náhrady pro obce na území parku.
Senátní návrh vychází z předlohy, jejíž projednávání nestihla před svým rozpuštěním dokončit bývalá Sněmovna. S návrhem podle předkladatelů souhlasila rada parku a šumavské obce, které byly s předlohou seznámeny. Podporuje ho i bývalý ředitel NP Jiří Mánek, jehož ministr ke konci dubna odvolal a dočasně nahradil přírodovědcem Pavlem Hubeným.
Návrh má před sebou ještě dlouhou cestu. Nyní míří do senátních výborů, poté půjde do druhého kola projednávání, a pokud se s ním senátoři ztotožní, vyšlou ho do legislativního procesu. Musí projít vládou, Sněmovnou a nakonec se dostane k prezidentovi.
Zeman za své více než roční působení ve funkci vetoval zatím jediný zákon, a to po dohodě s parlamentem.
