Původně šestiminutové video, z něhož vám přinášíme ukázku, ukazuje práci palubního personálu na letadlové lodi Liao-ning a trénink letců. Značná část videa zobrazuje starty a přistání stíhaček J-15.
Podle státní tiskové agentury Nová Čína se letadlová loď Liao-ning vrátila do přístavu Ta-lien na severovýchodě země, kde ji čeká přestávka na údržbu. Plavidlo ještě není zcela způsobilé pro vojenské nasazení.
Odborníci očekávají, že Číně potrvá ještě desítky let, než vyrovná americkou převahu v letadlových lodích coby symbolu vojenské moci, prestiže a projekce síly daleko od vlastního území. Pokud se tak vůbec stane.
To však neznamená, že by Číňanům chyběly ambice - server DefenseNews.com v lednu upozornil na slova jistého komunistického tajemníka, podle nějž už Čína buduje další letadlovou loď a do roku 2020 chce postavit třetí a čtvrtou. Odborníci to pokládají za příliš ambiciózní plán, který neodpovídá běžným čínským postupům. Zbrojní úmysly Pekingu však berou vážně.
Liao-ning má výtlak zhruba 60 tisíc tun a je tedy značně menší než moderní americké letadlové lodě (například plavidlo George H. W. Bush má výtlak sto tisíc tun). Čína ji původně koupila jako chátrající plavidlo Varjag od Ukrajiny. Místo plovoucího kasina ji dostavila k původnímu účelu, plánovanému sovětskými konstruktéry.
Letadlové lodě ve světěNejvíc letadlových lodí mají USA (10 plavidel o výtlaku 100 tisíc tun, až 90 letadel a helikoptér). Indie disponuje dvojicí lodí (výtlak 45, resp. 29 tisíc tun), každá pojme až tři desítky stíhaček. Dvě menší lodě má také Itálie (výtlak 30, resp. 14 tisíc tun, každá z nich 18-20 letounů či vrtulníků). Po jedné letadlové lodi v současnosti provozují Čína, Rusko, Francie, Brazílie, Španělsko, Británie a Thajsko (seřazeno sestupně podle výtlaku; některé z lodí jsou "letadlové" pouze sekundární funkcí). Američané nyní staví tři letadlové lodě, Britové a Indové po dvou a Číňané jednu. |
Ruského původu jsou zčásti i stíhačky, které se ve videoklipu objevují. Typ J-15 konstrukčně vychází z prototypu ruské palubní stíhačky Su-33, který Číňané získali od Ukrajinců (samotný Su-33 zařadili Rusové do služby v roce 1998). Jako palubní letoun je vybaven přistávacím hákem, který dosedající letadlo zachytává, i "skládacími" křídly pro úsporu místa.
Právě ruskou palubní stíhačku Su-33, odvozenou od rozšířeného letounu Su-27, se Číňané pokoušeli koupit pro své námořnictvo. Veškeré vyjednávání ale skončilo, když Rusko zjistilo, že si Čína pořídila prototyp a staví podle něj vlastní letoun bez ohledu na duševní vlastnictví. Čínští inženýři nicméně do stíhačky zabudovali vlastní avioniku, zbraně i motory.
Čína si nárokuje 90 procent Jihočínského moře, plochy o rozloze 3,5 milionu kilometru čtverečních, na jehož dně se mají nacházet zdroje ropy a zemního plynu. O území se proto také zajímají Filipíny, Vietnam, Malajsie, Brunej či Tchaj-wan. Jenže žádná z těchto zemí není schopna své nároky schopna podpořit velkou letadlovou lodí.
Ve východočínském moři zase vede Čína spor s Japonskem o ostrůvky Senkaku, spadající pod japonskou správu. Japonci nedaleko nich budují základnu, která je Číně trnem v oku (více o ní jsme psali zde).
