"Ukrajinská vláda je připravena provést ústavní reformu, která poskytne širší pravomoci regionům (...). Souhlasíme s udělením zvláštního postavení ruštině a zaručujeme ochranu tohoto jazyka," řekl Jaceňuk, doprovázený Turčynovem. "Chceme, aby na Ukrajině zavládla shoda (...). Naše vláda je vládou Doněcka, Lvova, Luhanska i Simferopolu. Jsme schopni zachovat ukrajinský stát," dodal.
Dokument o přenesení části pravomocí na regiony přijala vláda na mimořádném zasedání v noci na pátek. V následujících měsících budou zástupci vlády a dalších státních orgánů po boku představitelů regionů diskutovat o tom, jakým způsobem by se měla tato změna odehrát.
Krize na UkrajiněPUTIN: Mám právo použít na Ukrajině sílu ŽENEVA: Velmoci se dohodly na stabilizaci situace KRYM PO ANEXI: Zástupy ruských byznysmenů a právní chaos MARIUPOL: Při přestřelce zemřeli tři separatisté SLAVJANSK: Do města vjely transportéry s ruskou vlajkou POLITOLOG: Kyjev na východě Ukrajiny udělal několik chyb HROZBA: Rusko chce zastavit dodávky plynu na Ukrajinu ANALÝZA: Čtyři scénáře ruského postupu na Ukrajině ODPOSLECHY: Rusové plány dokázali utajit KLIČKO & SPOL.: Kdo se chopil moci v Kyjevě |
Zvažovat možné alternativy budou moci až do 1. října, na kdy vláda stanovila nejzazší možný termín. Informoval o tom tiskový odbor vlády na svých webových stránkách. Na zřetel má být přitom brán i názor místních orgánů a různých lokálních sdružení, akademiků, ale i zástupců podnikatelských svazů. Po ukončení této fáze by měly na ústavní reformě začít pracovat zákonodárci.
Jak přesně by takováto diskuze o decentralizaci státní správy měla vypadat, však vládní dokument neříká. Ukrajinská vláda již dříve zdůraznila potřebu najít v tomto ohledu všeobecnou shodu.
Kromě posílení vlivu regionů by do budoucna neměli být gubernátoři jednotlivých oblastí již jmenováni Kyjevem, ale měli by o nich rozhodovat sami lidé v komunálních volbách, uvedly agentury.
Vláda decentralizací čelí nárokům separatistů na východě
Rozhodnutí o budoucím přenesení části pravomocí z Kyjeva na regiony učinila ukrajinská vláda v reakci na separatistické pnutí na východě země.
Část stoupenců Moskvy tam volá buď po federalizaci, nebo přímo po odtržení a připojení k Rusku po vzoru Krymské oblasti a Sevastopolu. Na některých místech proruští ozbrojenci ovládli v minulých dnech sídla místních úřadů.
Ještě v pondělí úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov připustil, že by se mohlo souběžně s prezidentskými volbami 25. května konat také referendum o případné federalizaci země. Vyjádřil přitom přesvědčení, že většina Ukrajinců "podpoří nedělitelnou nezávislou demokratickou a jednotnou Ukrajinu".
S výjimkou tohoto Turčynovova výroku nicméně ukrajinská vláda federalizaci dlouhodobě odmítá s tím, že by v kratším či delším časovém horizontu ohrozila územní celistvost země.
Předložená změna ústavy směrem k decentralizaci státní moci tak má být ústupkem odbojným separatistům na východě ve snaze zmírnit stávající napětí, které si vyžádalo již několik obětí.
Radikálnější část proruských stoupenců se ovšem odmítavě staví i k otázce případné federalizace Ukrajiny a sveřepě trvá na odtržení východních regionů a jejich připojení pod patronát Moskvy.
V této snaze někteří pokračovali, a tak i noci na pátek se na několika místech Doněcké oblasti ozývaly výstřely a výbuchy granátů navzdory dohodnutému mírovému řešení, na němž se usnesli zástupci Ukrajiny, Ruska, Evropské unie a USA v Ženevě (více o tom se dočtete zde).
