Natalia Rudenková vedla v Simferopolu sedmnáct let školu, která žáky připravovala na nástup na ukrajinské univerzity. Nyní ji místní úředníci propustili.
Proč? Podle jejich představ Rudenková a její škola již nemají místo ve společnosti, jež se rozhodla přejít pod křídla Kremlu.
"Školu jsem vystavěla od základů," říká 62letá Rudenková, se kterou se s dojetím loučili zaměstnanci školy i rodiče. Ostatně na Krymu je jen šest škol, kde se učí v ukrajinštině.
Krize na UkrajiněPUTIN: Mám právo použít na Ukrajině sílu MARIUPOL: Při přestřelce zemřeli tři separatisté SLAVJANSK: Do města vjely transportéry s ruskou vlajkou POLITOLOG: Kyjev na východě Ukrajiny udělal několik chyb HROZBA: Rusko chce zastavit dodávky plynu na Ukrajinu ANALÝZA: Čtyři scénáře ruského postupu na Ukrajině ODPOSLECHY: Rusové plány dokázali utajit KLIČKO & SPOL.: Kdo se chopil moci v Kyjevě |
Mnozí rodiče se ale naopak z nové situace radují. Otec jednoho ze žáků dokonce na Rudenkovou křičel a žádal, aby se místo ukrajinštiny začalo vyučovat v ruštině.
Příběh Rudenkové není ojedinělý. Celý Krym, kde žijí asi dva miliony lidí, se nyní přizpůsobuje ruským poměrům.
Přechodové období má trvat do 1. ledna 2015. O jednoduchý proces ale nepůjde. Krym nyní upadl do chaosu. Soudy jsou paralyzované, stahují se západní i ukrajinské banky a přerušují se i další pouta s Kyjevem.
V ulicích patrolují ruská policejní auta. Nikdo ale vlastně neví, jakou mají pro svou činnost zákonnou oporu. "Ukrajinské právo již neplatí, v platnost však ještě nevstoupilo ani to ruské," říká jeden z místních právníků.
Krymští zákonodárci se nyní chystají schválit stovky zákonů. Nedávno začala platit také nová ústava, která Krym prohlašuje za nedílnou součást Ruské federace.
Moskva se nyní Krym snaží postavit na nohy i hospodářsky. Ruský premiér Dmitrij Medveděv při své návštěvě přislíbil mohutné investice, výstavbu mostu přes Kerčský průliv a zajištění dodávek pitné vody, která zatím na suchý poloostrov proudí z Ukrajiny.
Moskva ostatně už také zabavila ukrajinský státní majetek na Krymu. V ruských rukou se tak ocitly přístavy, muzea či továrny. Všech patnáct hotelů v Simferopolu hlásí plnou obsazenost. Ubytovali se v nich ruští úředníci a investoři v nažehlených oblecích i byznysmeni z Krymu, kteří se snaží zorientovat v nových pořádcích.
"Zažívám velký stres"
Lidé na Krymu všeobecně věří tomu, že pod ruskou vládou se jim bude dařit lépe. Jsou ale také podniky, které změnou poměrů trpí.
Příkladem je společnost Zaliv stavící lodě. Ta kvůli podzimním protestům v Kyjevě přišla o kontrakty v Norsku a Nizozemsku. "Nevíme, co bude dál," prohlašuje mluvčí firmy Marina Romaniková.
Někteří obyvatelé Krymu, kteří se stále cítí spjatí s Ukrajinou, nyní řeší otázku, zda mají zůstat, či odejít. "Poslední měsíc zažívám velký stres," přiznává mladá univerzitní studentka Aňa. Dívka, která na Krymu studuje na pobočce kyjevské pedagogické univerzity, je jednou z těch, kdo zvažují, kde budou žít.
"Moje rodiče dostali ruský pas. Mě to asi čeká taky," podotýká dívka, jež je dcerou ukrajinského vojáka. Lehké rozhodování ji ale rozhodně nečeká.
