Zatímco protiasadovská opozice tvrdí, že v devastující občanské válce zahynulo více než 140 tisíc lidí a miliony dalších ztratily své domovy, OSN v lednu oznámila, že přestala oběti počítat z důvodu nemožnosti čísla nezávisle ověřit. Poslední smutná bilance mezinárodní organizace pochází z loňského července a uvádí více než sto tisíc obětí.
Jak vlastně konflikt začal?
15. března 2011 vypukla protivládní demonstrace ve městě Dará na jihu země. Následovaly protesty v dalších městech včetně Damašku. Protestující požadovali po vládě prezidenta Asada demokratické a ekonomické reformy, vedení země odpovědělo nasazením armády, která shromáždění krvavě potlačila.
Povstání přerostlo do vleklé občanské války, do níž se zapojilo mnoho skupin i ze zahraničí. Zprvu jednotná opozice se postupně rozpadala na více skupin a dnes jsou některé frakce ochotné shodnout se pouze na odstoupení Bašára Asada.
Jak pomociADRA Červený kříž Charita ČR Cena všech DMS 30 Kč, z nichž 27 Kč jde na pomoc Sýrii. zdroj: MF DNES |
Na politické rovině vznikla zastřešující Národní koalice sil revoluce a syrské opozice (NCSROF) s cílem získat mezinárodní pozornost. To se ovšem alianci kvůli mocenskému boji, nedostatku podpory aktivistů a povstalců a malé finanční podpoře příliš nepovedlo. Dnes NCSROF kromě jejího ozbrojeného křídla Syrské svobodné armády de facto nikdo nerespektuje.
Počet ozbrojenců se od začátku konfliktu rozrostl do ohromných rozměrů. Podle odhadů BBC zhruba tisícovka skupin sdružuje přibližně sto tisíc bojovníků. Většinu z nich tvoří radikální islamisté napojení na teroristické organizace jako je Al-Káida. Nejznámější je fronta An-Nusra, jejíž brutální praktiky šokují svět a vedou k bojům mezi samotnými rebely. Další radikální složkou opozice je skupina Islámský stát v Iráku a Levantě.
Brutální masakry na obou stranách
Válku doprovází řada masakrů. Podle vyšetřování OSN se zločinů dopouští jak Asadova armáda, tak povstalečtí bojovníci. Ačkoliv vstup komisařů OSN do země byl zamítnut a jejich komunikace se svědky je omezená, doposud OSN potvrdila celkem 27 případů masových vražd. Sedmnáct z nich má na svědomí Asadův režim a jemu nakloněné milice, včetně například asi stovky obětí, které zahynuly v květnu 2012 ve městě Húlá na západě země. Zbylých deset připadá na konto rebelů, mezi nimi například masakr u Latákie, kde džihádisté v srpnu 2013 zavraždili 190 lidí.
Chemické zbraně v bezpečí?
Před válkou Sýrie disponovala největšími sklady chemických zbraní na světě: více než tisíc tun bojových látek včetně hořčičného plynu (yperitu) a sarinu. Ačkoliv vláda tvrdila, že toxický arsenál je v bezpečí a nebude nikdy použit "uvnitř Sýrie", zprávy o chemických útocích se začaly objevovat přesně před rokem.
Při útoku na město Chán Asal na severu země v březnu 2013 zahynulo 26 lidí, 300 až 1700 mrtvých si vyžádal chemický útok v srpnu 2013 v oblasti Ghúta jihovýchodně od Damašku. Opozice a západní mocnosti tvrdí, že za útokem nemohl stát nikdo jiný než vládní síly. Ty naopak z masakru viní rebely.
Sýrie poté předala seznam chemických zbraní OSN a loni v říjnu začala jejich likvidace. Mají být zničeny do 30. června 2014.
Miliony uprchlíků
Blízkovýchodní země se potýká s nejhorší uprchlickou katastrofou od situace po genocidě ve Rwandě v 1994. V Sýrii je údajně kolem čtyř až pěti milionů vnitřních běženců a přes 2,5 milionu dalších Syřanů odešlo ze země (nejvíce, asi milion, do Libanonu).
OSN již déle než rok charakterizuje humanitární situaci v zemi jako katastrofickou, zničeno bylo údajně na 40 procent všech nemocnic a 20 procent dalších funguje omezeně.
Řešení v nedohlednu
Mezinárodní tlak na vyřešení konfliktu zatím selhává. Už v roce 2011 začaly platit sankce některých zemí vůči Damašku. Loni v srpnu byl zvažován vojenský útok proti Sýrii, proti však byli spojenci syrského režimu, Rusko, Čína a Írán. Diplomatické úsilí o ukončení války zatím plody nepřineslo.
Několik pokusů ze strany Ligy arabských států a OSN přivést znesvářené strany k dialogu selhalo. Stejně takzvané ženevské komuniké (mezinárodní dohoda podporovaná OSN, jež má za cíl vytvoření přechodné syrské vlády) z jara 2012. Rozhovory známé jako Ženeva II začaly až v lednu tohoto roku a skončily po pouhých dvou zasedáních.
Žádná ze stran nehodlá ustoupit a mezinárodní společenství trvá na tom, že konflikt může být ukončit jedině politické řešení. To je však v nedohlednu.
