Podle náčelníka generálního štábu Petra Pavla je vojenský prostor ve středních Čechách sice největší, ale plocha využitelná pro výcvik vojska je malá. Podle strategické Bílé knihy o obraně je současná celková rozloha všech pěti vojenských újezdů s ohledem na velikost armády nepotřebná. Ministerstvo obrany proto už před časem navrhlo zmenšení stávajících výcvikových prostorů a od počátku roku 2016 úplné zrušení vojenského újezdu v Brdech.
"Jako nejvhodnější ke zrušení byl navržen vojenský újezd Brdy, který je nejméně a nejkomplikovaněji využitelný," konstatoval režisér a příslušník aktivních záloh Václav Marhoul, jeden z členů expertní komise, která před třemi lety Bílou knihu připravovala.
Vojenské újezdyArmáda dosud využívala 5 vojenských újezdů. Kromě toho v Brdech také Boletice, Libavou, Březinu a Hradiště. Jejich plocha se zmenší zhruba o třetinu. Ze současných 130 tisíc hektarů budou mít vojáci k dispozici jen necelých 90 tisíc hektarů. Roční náklady na provoz újezdu v Brdech podle údajů ministerstva obrany činily 78 milionů korun. S investicemi do nemovitostí a oprav se pak náklady šplhaly až na 150 milionů korun ročně. |
Před hlasováním vlády se však začaly ozývat názory, že by si armáda měla Brdy ponechat a zrušit například újezd Boletice. Tyto hlasy zaznívají především ze sociální demokracie, která vyhrála nedávné předčasné volby.
Pro zachování brdského újezdu se vyslovil například středočeský hejtman Josef Řihák a stínový ministr obrany a jeho stranický kolega z ČSSD Jan Hamáček. Podle něj by zrušení prostoru mohlo vést ke zrušení dělostřelecké jednotky, která nyní sídlí v Jincích a v Brdech cvičí.
Podle generála Pavla ale jednotka stejně po většinu roku cvičí v jiných újezdech. "Držet vojenský výcvikový prostor jen kvůli jednomu útvaru s 24 hlavněmi je skutečně neefektivní," řekl v České televizi Pavel.
Armáda se zachováním dělostřelecké jednotky počítá. Vojákům podle ministerstva obrany zůstane cvičiště o rozloze 560 hektarů.
Brdy se k výcviku vlastně nehodí
Marhoul: Jsem rád za změny zákonů, které jsme doporučili v Bílé knize |
Argumenty ministerstva obrany pro zrušení jsou jasné - z celkových 26 tisíc hektarů rozlohy brdského újezdu tvoří výcviková plocha pouze 3 500 hektarů. Újezd navíc nemá vševojskový charakter, nelze zde například provádět letecký výcvik a je primárně určen jen pro potřebu dělostřelectva.
"Moderní specializované armádě totiž nenabízí vhodné podmínky pro výcvik, ať už kvůli neucelenosti ploch či ne zcela - ve srovnání s ostatními újezdy - vhodnému terénu. Nese sebou tedy pouze náklady na údržbu a ochranu přírody," uvedl Marhoul. Ten z působení v aktivních zálohách vojenské újezdy detailně zná. Podle něj je jich příliš mnoho a armáda je nemůže adekvátně využít.
Spory panují v otázce případného "rozdělení" území újezdu mezi Středočeský a Plzeňský kraj. Ministerstvo obrany prosazuje, aby se územní hranice vrátily ke stavu před rokem 1949, tedy před vznikem újezdu. Zatímco Plzeňský kraj souhlasí, Středočeský kraj chce, aby území zrušeného újezdu patřilo jen ke Středním Čechám.
Premiér v demisi Jiří Rusnok však žádné "tlaky" na rozhodnutí nebo jeho případné oddálení až k zodpovědnosti nové vlády nevnímá. Sám se staví za návrh ministerstva obrany. "Já ten krok jednoznačně podporuji a nerozumím dost dobře tomu, jaké zájmy stojí za lobbováním tímto směrem, že by tento krok neměl nastat," prohlásil Rusnok.
Kromě návrhu zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy a zmenšení ostatních výcvikových prostorů vláda v demisi schválila také změnu branného zákona a návrh zákona o vojácích v záloze. Zákony bude ještě muset projednat Parlament.
