Živočich podobný dnešním štírům byl archeology pojmenován Gondwanascorpio emzantsiensis. Pojmenování odkazuje na místo výskytu nově objeveného živočicha – prehistorický superkontinent Gondwana. Ten zahrnoval území dnešní Jižní Ameriky, Afriky, Arábie, Indie, Austrálie a Antarktidy.
Gondwana se zformovala asi před 600 miliony let, zprvu byla součástí většího superkontinentu s názvem Pannotie, později se pak od ní začaly oddělovat dílčí subkontinenty. Před 350 miliony let pak Gondwana tvořila součást kontinentu Pangea.
Až dosud vědci předpokládali, alespoň podle archeologických vykopávek, že suchozemský život se soustředil výhradně v oblastech Laurasie, tedy severní části kontinentu Pangea, dnešní Severní Ameriky a Asie.
Zkamenělé klepítko nalezeného štíra.
Robert Gess při práci nedaleko Grahamstownu.
"Dosud jsme neměli žádné důkazy, že by Gondwana byla obydlena suchozemskými bezobratlými živočichy v době před 350 miliony let," uvedl pro server telegraph.co.uk Robert Gess z institutu evolučních studií na univerzitě Wits v Johannesburgu.
Nový objev tak vědcům změnil pohled na tehdejší ekosystémy. Gondwana totiž musela být obydlena celou řadou bezobratlých živočichů. "Nyní už víme, že Gondwana byla na konci období Devonu na podobné úrovni jako Laurasie. Měla komplexní ekosystémy založené na bezobratlých živočiších a rostlinných společenstvech," vysvětluje Gess.
