Více než 80 milionů korun, kvůli kterým se ocitl Višváder před soudem, zmizelo z exekutorova účtu na konci roku 2011. Vložila mu je tam stavební firma Geosan Group, která byla dlužníkem v jednom z exekučních řízení, které měl Višváder na starost.
Muž následně podle soudců celou částku během měsíce přeposlal na množství dalších účtů a poté údajně přestal komunikovat a nebyl k nalezení. (více o jeho útěku zde). V dubnu 2012 ho policisté zadrželi v Rumunsku, kde se Višvader snažil žádat o azyl.
Višváder u soudu tvrdil, že se utéct nesnažil. Peníze, které si podle žalobce poslal na své účty, prý chtěl vrátit, už to ale nestihl. "Chtěl jsem je použít na vlastní podnikání, které s exekutorským úřadem nemělo nic společného. Hodlal jsem všechno vrátit, ale nestihl jsem to, protože mě zatkla rumunská policie," vypovídal u soudu. "Rozhodně jsem se nesnažil s penězi utéct," hájí se.
Soudci mu v tomto ohledu uvěřili a při vyhlašování verdiktu řekli, že Višváder neměl právo s penězi manipulovat. Zároveň se je ale podle výpovědí chystal v budoucnu vrátit, podle soudu se tak nechtěl obohatit přímo. Ukazuje to i výše uloženého trestu, exekutorovi totiž hrozilo až dvanáct let vězení.
U soudu ale zároveň zaznělo, že účetnictví Višváderovy firmy zcela zmizelo. Některé údaje o tom, co muž se svou firmou dělal, tak nejsou dohledatelné. Višváder soudcům k tomu jen řekl, že veškeré dokumenty předal před cestou do zahraničí své dlouholeté účetní, která byla zároveň jeho expřítelkyní. Ta účetnictví předala svému údajnému nástupci na benzínové stanici u dálnice.
Rozsudek, podle kterého musí exekutor uhradit i škodu, není pravomocný a Višváder se proti němu už také odvolal.
Potíže se zákonem měl už dříve
Višvader se se zákonem potýkal už delší dobu. V roce 2005 ho soud potrestal tříletým podmíněným trestem za podvod, v podmínce se ale neosvědčil a tak nastoupil do vězení. V roce 2006 podala Exekutorská komora návrh ministru spravedlnosti, aby Višvádera zprostil funkce exekutora. To se ale nestalo, protože podle zákona se trestný čin stal v době, kdy právník ještě exekutorem nebyl.
V říjnu roku 2012 dostal Višvadér rekordní pokutu 1,5 milionu korun. Nerespektoval totiž přerušení exekučního řízení a chystal se dražit nemovitost, přestože jím vydaný exekuční příkaz byl v katastru vedený až jako třetí v pořadí. Kromě toho nezaplatil svůj více než desetimilionový dluh a sám tak čelil hrozbě exekuce (více o vykonávaném trestu zde).
