Případ pana Čchiou rozbouřil ve stále rudé Číně bouřlivou diskusi na internetu. Muž, jemuž je více než 80 let, podle obžaloby zavraždil lékaře, kterého považoval za špeha. Žaloba uvádí, že v roce 1967 pan Čchiou z provincie Če-ťiang uškrtil provazem doktora. Obvinění proti němu bylo vzneseno v 80. letech a zadržen
byl v loňském roce, napsal čínský list Global Times.
Mnozí současní uživatelé internetu se podivují, proč byl právě Čchiou postaven před soud s takovým zpožděním, když za zločiny spáchané během kulturní revoluce byla pohnána před spravedlnost jen malá hrstka odpovědných osob.
"Opravdu si myslí, že tohle odráží literu práva?" napsal jeden z uživatelů čínského mikroblogového serveru Weibo. Další z uživatelů internetu se ptá: "A co velká jména, která spustila kulturní revoluci? Jak to, že ti nikdy nepřijali žádnou odpovědnost?" Jiní míní, že soud je krokem správným směrem. "Je to dobře, alespoň to vyšle zprávu těm, kdo páchali zlo, že jednoho dne za něj zaplatí," napsal jiný uživatel.
Palte na štáby
Státní deník China Youth Daily v této souvislosti napsal nezvykle otevřený úvodník, v němž přirovnal výstřelky kulturní revoluce k hrůzám, jaké svého času páchali nacisté v Evropě. "Nejvíc šokující věcí na kulturní revoluci byl útok na lidskou důstojnost. Urážky, zneužívání, špatné zacházení i zabíjení bylo běžné. Společenský řád se změnil v chaos," napsal list.
Okolnosti událostí, které se děly během Čínské kulturní revoluce (celým názvem Velká proletářská kulturní revoluce), zůstávají v zemi stále vysoce citlivým tématem. A veřejná diskuse o této etapě dějin je omezená i proto, že ji vyvolal stále uctívaný otec-zakladatel státu Mao Ce-tung.
Kulturní revoluce, kterou v letech 1966 až 1969 spustil právě tehdejší čínský komunistický vůdce, byla vrcholem jeho kultu - Mao byl tehdy bezmála zbožštěn. Tzv. revoluční gardy tvořené zfanatizovanou a posléze i vzájemně bojující mládeží páchaly otevřené násilí proti intelektuálům i dalším údajným "buržoazním elementům", které přinejmenším veřejně šikanovaly.
Mao Ce-Tung se tehdy rozhodl vyvolat v zemi vnitřní očistu, kterou označil za pokračování revoluce. Vyvolal ovšem jen chaos a způsobil rozpad většiny státních institucí, snad s částečnou výjimkou armády. Oblíbeným heslem gardistů se stal všeříkající příkaz "Palte na štáby", myšleno vlastní.
