Ranní slunce se pozvolna opírá do polí, na kterých se ještě blyští poslední zbytky zledovatělého sněhu. Na horizontu se objevují tři postavy se zbraněmi. Rozvážně se pouští dolů do údolí. Mají se dostat na druhou stanu pole.
Ze závodu: |
Když jsou už skoro v polovině, překvapí je silná palba z nedalekého lesa. "Za ten val, za ten val," křičí jeden z mužů a opětuje střelbu.
Nad nevelkým Vrbnem pod Pradědem takto netradičně vyvrcholil letošní ročník extrémního armádního závodu Winter Survival. Po třídenním putování napříč Jeseníky s veškerou výbavou na zádech, zdolávání skal a roklí, čekal na účastníky závodu ve čtvrtek poslední úkol.
Tříčlenné týmy vyzbrojené starými samopaly vzor 58 musely v časovém limitu projít asi půlkilometrovou trasu a čelit útoku nepřátel. "Je to taková novinka, která by měla otestovat i bojové dovednosti," konstatoval hlavní rozhodčí celého závodu Jan Migdau.
Fotogalerie ze závodu    |
Úkolem závodníků bylo vyřadit z boje co možná největší počet útočníků se zbraněmi i bez nich a přitom nebýt sami zasaženi. A hlavní roli v této etapě sehrál speciální soubojový systém MILES, který česká armáda kdysi před lety dostala darem od Američanů a používá ho k výcviku.
Každý z vojáků má pod hlavní zbraně připevněný laserový zářič a na přilbě a na uniformě hned několik senzorů. Při každém výstřelu slepým nábojem vyšle zářič paprsek a pokud senzory na protivníkově těle paprsek zaznamenají, je voják buďto zraněn, nebo zabit. Dvě krátká pípnutí znamenají zranění, dlouhý tón oznamuje smrt.
Proběhnout trasu s krytím za terénními nerovnostmi zabralo týmům vždy jen pár minut. Neobešlo se to však "bez ztrát". Navíc každý ze závodníků měl v zásobníku jen pár nábojů, které často došly zrovna před nejvíce odkrytou "cílovou rovinkou".
Druhé vítězství v řadě
Netradiční úkol, který organizátoři zařadili do závodu vůbec poprvé v jeho devatenáctileté historii, ale už nemohl sebrat vítězství týmu z Muniční základny Týniště nad Orlicí. Michal Pech, Milan Menzel a Miroslav Šroler obhájili vítězství z loňska.
"V tomto složení jedeme závod potřetí. Letos jsme však byli ve složitější situaci, protože nás od začátku všichni označovali za favority soutěže. Snažili jsme se, abychom předčili ostatní družstva. Máme obrovskou radost, že se nám to povedlo. Obhajoba vítězství je vždy těžká," řekl Milan Menzel.
Od pondělního startu byli v čele závodu a nejlépe zvládli také nejnáročnější dvoudenní etapu. V té museli letos závodníci urazit zhruba 60 kilometrů s veškerou výbavou pro přežití a splnit celou řadu úkolů.
Druhou příčku obsadil tým z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Brně a na třetím místě skončilo družstvo Vojenské policie. Vysokoškoláci předstihli vojenské policisty jen o dva body.
K překvapení pořadatelů letos dokončila závod drtivá většina z devatenácti týmů. Odstoupila pouze dvě družstva. Loni nástrahy závodu zvládla jen necelá polovina týmů.
Hlavně dokončit závod chtěli také vojáci z 6. horské brigády v rakouském Absamu. "Líbí se nám, že je soutěž velmi variabilní a vyžaduje hodně dovedností. U nás podobné závody mají každý rok stejné disciplíny. Pro vojáky je tak jednodušší se na ně připravit," řekl vedoucí družstva Georg Schiener s tím, že v Jeseníkách je vždy něco překvapivého.
"I když naši předchůdci zde vítězili, my takové ambice nemáme," dodal s odkazem na své kolegy ze Školy horských vůdců a záchranářů v Saalfeldenu. Ti platí za nekorunované krále Winter Survivalu, když v letech 2004 až 2007 dokázali závod vyhrát hned čtyřikrát v řadě.
