V posledních dnech jsem mnohokrát dostal dvě otázky. Ta první zněla, proč nevyzveme čtenáře, aby nevolili Zemana (Fischera, Dienstbiera, Schwarzenberga, Bobošíkovou - dosaďte si dle svého). A ta druhá, proč neporadíme, jak volit, aby nakonec nevyhrál Zeman (Fischer, Dienstbier atd. - však už víte). Odpovídal jsem pokaždé stejně, protože víme, že máme čtenářky a čtenáře, kteří nepotřebují rady a návody, jak mají volit, a dovedou se rozhodnout podle svého. Navíc si jistě každý najde dostatek svých argumentů a důvodů, proč by měl volit toho či onoho z kandidátek a kandidátů.
Z výše uvedených důvodů nejsem velkým příznivcem toho, aby noviny nebo časopisy doporučovaly čtenářům, koho volit. A to navzdory tomu, že je to zejména v anglosaské žurnalistice dlouhá a zajímavá tradice. Nemohu proto psát, koho by lidé měli volit, mohu napsat pouze to, podle jakých kritérií a otázek se budu před volbou rozhodovat sám.
Chtěl bych prezidenta, který bude vždy a všude vidět? Takového, který si myslí, že je chytřejší než 99,99 procenta jeho spoluobčanů (na to jsem si ostatně za poslední dvě období zvykl)? Nevadí mi, že si často vymýšlí a že není vůbec jasné, kdo financuje jeho politické aktivity? Chci se příštích pět let bavit vtipnými a zemitými bonmoty? Ale také si občas nechat dát najevo, že jsem úplný hlupák? Pak mám jasno, volím Miloše Zemana.
Chtěl bych prezidenta, který slibuje změnu politiky? Nevadí mi, že však bohužel neříká, jak by to dokázal? Neznejistilo mne to, že byl v kampani nejprve za politika pravicového, ale nakonec si vzpomněl, že vlastně vůbec, ale vůbec pravicový není? Věřím, že je jediný, který může porazit Zemana? A nevadí mi ta prapodivná parta lidí, kteří jej jako kandidáta financují a obklopují? Pak volím Jana Fischera.
Chtěl bych prezidenta, který v sobě nese jistou starostavovskou noblesu? Nevadí mi, že se občas zastává různých politických gaunerů, což mne zrovna u něj opakovaně překvapuje a zklamává? Oceňuji, že si nikdy nezadal s komunisty? Myslím, že má šanci porazit někoho z favoritů? Snesu to, že mu občas nebudu rozumět - a to nejen kvůli výslovnosti? Pak budu volit Karla Schwarzenberga.
Chtěl bych za prezidenta dobře vystupujícího právníka? Nevadí mi, že dlouhodobě prosazuje, aby vzala sociální demokracie do vlády komunisty? Chtěl bych podpořit možného budoucího lídra české levice? A nebojím se, že toho kvůli jeho prokomunistickým postojům budu nakonec litovat? Věřím, že by mohl zamíchat kartami a postoupit dál? Nemyslím si, že by měl v politice přece jen něco ukázat, než si řekne o úřad prezidenta? Pak půjdu volit Jiřího Dienstbiera.
Chtěl bych prezidentku, která působí jako solidní dáma? Nevadí mi, že nikdy jako politička neprosazovala žádné výrazné téma? Oceňuji, že se za léta v politice vyhnula skandálům a podezřením? Ale nebojím se zároveň, že tak můj hlas propadne a do finále se dostanou lidé, které bych třeba moc nechtěl? Pak půjdu a dám svůj hlas Zuzaně Roithové.
Chtěl bych za prezidenta zkušeného politického matadora? Nevadí mi, že se nijak výrazně neozýval proti nejrůznějším kmotrovským praktikám ve své straně? Chtěl bych ocenit, že si na prezidentskou funkci nevzpomněl před pár měsíci, ale dlouho o ní uvažuje, ba dokonce sní? A neodradí mne obava, že po bezbarvé kampani bude následovat bezbarvých pět let na Hradě? Pak si vyberu Přemysla Sobotku.
Chtěl bych prezidentku, která mne vyrve ze spárů zločinného Bruselu? Nevadí mi, že při tom používá demagogii, ze které se mi ježí chlupy na rukou? Chtěl bych ji podpořit v tom, aby ze své Suverenity vybudovala časem parlamentní stranu? A nebojím se, co všechno by pak v parlamentu i jinde prosazovala? Myslím si, že se celý svět spikl proti nám ubohým Čechům? Pak mne může spasit hlas pro Janu Bobošíkovou.
Chtěl bych prezidenta, jakého skutečně nikdo nemá? Nevadí mi, že o politice opravdu nic neví a podle toho i vystupuje? Chci těm nahoře ukázat, že jich mám plné zuby? Nebojím se, že to může být ostuda, když se tu a tam ukáže, že je můj prezident úplně mimo? Věřím, že to zachrání svým odzbrojujícím úsměvem? Pak je mým mužem Vladimír Franz.
Chtěl bych prezidentku, která působí jako reklama na nekonečné dobro? Nemyslím si, že podobné postavy patří spíše do pohádek? Neznějí mi některé její názory jako z pohádkové agitky Ten dělá to a ten zas tohle v podání Jana Wericha? Pak je mou prezidentskou vílou Táňa Fischerová.
Než půjdu v pátek večer nebo v sobotu ráno volit, ještě si zřejmě položím pár dalších otázek. O to to bude zajímavější.
Nevím ještě, zda nakonec budu volit srdcem pro toho či tu, které bych nejvíce chtěl, nebo takticky proti tomu či těm, které bych nejvíce nechtěl. Obě možnosti mají něco do sebe.
Jedno však vím jistě, k prezidentským volbám na sto procent půjdu. Nerad bych chyběl u premiéry kusu Češi si volí prezidenta, to by byla věčná škoda. A zadruhé by mi bylo vážně líto, kdyby to nakonec navzdory prognózám dopadlo nějak těsně a já si potom pět let vyčítal, že zrovna můj hlas někde chyběl.
