Soud měl podle něj na miskách vah spravedlnost a časový "pres" a vybral si podle něj jednodušší variantu. Počká si teď, jak dopadne další rozhodování Ústavního soudu o celé jeho stížnosti. "Potom zvážím eventuální další kroky," řekl Okamura na brífinku v pasáži v centru Prahy, kde má kancelář.
Nepotvrdil tak zatím to, o čem hovořili dříve jeho spolupracovníci, že by si mohl stěžovat až u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
"Ať už Ústavní soud rozhodne jakkoli, už nepůjde smazat pochybnosti nad dosavadním průběhem volby. Ty mohl vyřešit jen Ústavní soud a ten na tuhle povinnost rezignoval. Ústavní zákon požadoval 50 tisíc podpisů k nominaci na kandidaturu. Já jich předložil více než 60 tisíc a stát se nenamáhal pravost těchto podpisů nijak ověřit, pouze odhadl, že jich nemám 50 tisíc," řekl v pátek po poledni Okamura. Dodal, že odhad státu, kolik má opravdu podpisů, byl naprosto nevěrohodný.
Ústavní soud v pátek v reakci na ústavní stížnost Okamury rozhodl, že nevyhoví jeho žádosti na odložení přímé volby prezidenta. Soud bude sice dál řešit Okamurovu stížnost, aby byla změněna ústava a prováděcí zákon k přímé volbě, ale na tom, že lidé budou moci 11. a 12. ledna vybírat z devíti kandidátů na Hrad, už to nic nezmění.
"Ústavní soud odmítl návrh na předběžné opatření, na odklad vykonatelnosti rozhodnutí předsedy Senátu, jímž se vyhlašují volby," řekl v pátek generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek (více zde). Jak zaregistrovaní prezidentští kandidáti, tak další politici to uvítali.
Volby prezidenta se tak definitivně bez Okamury zúčastní devět kandidátů - Jana Bobošíková, Jiří Dienstbier, Jan Fischer, Táňa Fischerová, Vladimír Franz, Zuzana Roithová, Karel Schwarzenberg, Přemysl Sobotka a Miloš Zeman. Pokud někdo z nich nevyhraje už v prvním kole, to druhé se uskuteční o čtrnáct dní později. Mandát Václava Klause, kterého vítěz na Hradě vystřídá, končí 7. března.