Vyšetření na pohlavní nemoci bylo dosud prováděno u neplodných párů i několikrát ročně. Nová pravidla umožňují, aby proběhl pouze jeden test za 24 měsíců. A to je doba, kdy páry mohou absolvovat umělé oplodnění opakovaně. Nyní zdravotní pojišťovny hradí až čtyři pokusy.
"Vyšetření na pohlavní nemoci se provádí, abychom věděli, že odebrané vzorky nejsou infekční. Pokud by byly, vztahovaly by se na ně jiné pracovní postupy," vysvětlil důvody testů Aleš Sobek, porodník a majitel olomouckého Centra léčby neplodnosti.
Testy, jež jsou součástí komplexního vyšetření, mají ochránit také zdraví plánovaného dítěte. "Například spermie muže, který je pozitivní na HIV, jdou teoreticky promýt tak dokonale, že se jimi už tento virus dále nepřenáší," doplnil Sobek.
Kolik lidí v Česku daruje buňkyPodle odhadu lékaře Aleše Sobka připadá na každé reprodukční centrum v Česku zhruba 10 dárců spermií a 100 dárkyň vajíček. Reprodukčních center je 40. Vyšší počet dárkyní je dán tím, že vajíčko lze darovat maximálně dvakrát za rok. U dárců to může být výrazně vyšší počet odběrů. |
Lékaři v reprodukčních centrech se za posledních 20 let nesetkali s párem, v němž by alespoň jeden z partnerů byl HIV pozitivní. I proto navrhli, aby páry postupovaly méně testů na tři typy žloutenek, syfilis nebo právě zmiňovaný virus HIV.
Návrh za 120 milionů korun ročně
Nová podoba vyhlášky platí od 17. října a týká se zhruba 10 tisíc párů ročně. Ministerstvo ji změnilo na podnět lékařů.
"Chtěli jsme párům i lékařům zjednodušit situaci," vysvětlil náměstek ministra zdravotnictví Ferdinand Polák.
Kromě toho systém veřejného zdravotního pojištění ušetří ročně 120 milionů korun, protože za jedno zmiňované vyšetření platí zdravotní pojišťovny dva tisíce korun. "České zdravotnictví tím nezachráníme, ale každá koruna dobrá," míní Polák.
Peníze ušetří i páry v péči lékařů. Podle lékaře se stávalo, že ověření výsledků testů nedorazilo k lékařům včas a na pacienty se tedy muselo pohlížet jako na poteciální nosiče infekce. To v praxi znamenalo, že vajíčko i spermie musely projít kultivací odděleně. Zákrok byl poté dražší a páry za něj musely doplácet 15 tisíc korun. Ročně takto lidé vydali za nadstandardně provedená vyšetření osm milionů korun. Aktuálně platná vyhláška ale nedostatky v lhůtách odstranila.
Změny pravidel se dotknou i anonymních dárců
Ministerstvo nyní zvažuje, že sníží četnost testů i pro anonymní dárce spermií a vajíček. I oni prochází kontrolami před každým odběrem. Pravidla pro anonymní dárce jsou ale přísnější i v dalších věcech. Například spermie se kvůli hlídání zdravotního stavu dárce mohou použít až půl roku po odběru. Do té doby je lékaři uchovávají zamrazené. Diskutuje se o tom, že anonymní dárci by mohli podstoupit test na pohlavní choroby jen jednou za půl roku.
Polák i Sobek zároveň odmítli snahu poslanců, který by prakticky zlikvidoval anonymní dárcovství buněk. Pokud by návrh prošel, matriky by musely vést evidenci dětí, které se narodily díky umělému oplodnění. Včetně toho, kdo byl dárcem a jaká je jeho adresa (více o návrhu čtěte zde).
"Vedl by k velkému omezení systému asistované reprodukce v České republiky," míní Polák. "Žádný dárce nám nepřijde darovat buňky s rizikem, že mu za dvacet let zaklepe na dveře mladý člověk s tím, že je jeho dítě," doplnil Sobek.
Lékař tvrdí, že když začal podobný zákon platit ve Švédsku, ženy kvůli umělému oplodnění cestovaly do sousedního Dánska. "V Anglii docházelo k masivnímu vycestování do Španělska. Létala tam celá letadla," doplnil Sobek.
