Egypt hrál klíčovou roli při vyjednávání mezi Izraelci a Palestinci dlouhá léta. To však ještě byl u moci autokratický prezident Husní Mubarak, který byl velkým spojencem Západu a byl otevřen i jednání s Izraelem.
S jeho pádem a nástupem islamistů samozřejmě vyvstala otázka, jak se nové vedení země v případném konfliktu mezi znesvářenými stranami zachová. V Egyptě vládnoucí Muslimské bratrstvo, ke kterému se hlásí i současný prezident, je totiž blízkým spojencem radikálního Hamasu, jenž vládne v Pásmu Gazy.
Posílil Netanjahu i HamasTelevize CNN ve své analýze upozorňuje, že v konfliktu, který stál život asi 150 Palestinců a 5 Izraelců, vlastně zvítězily obě strany.
|
Poslední konflikt, který se rozhořel mezi Izraelem a Hamasem minulý týden, postoj Egypta důkladně prověřil. Země na Nilu se v něm nakonec ukázala být opět klíčovou ve složení zbraní v nové krizi.
Egyptští politici během ní otevřeně stáli na straně Hamasu a nešetřili tvrdými výrazy na stranu Izraele. Židovský stát označovali za agresora a prohlašovali, že Palestinci mají právo na obranu. S Izraelci přímo nejednali a Muhammad Mursí ani nevyslovil nahlas jméno Izraele, podotkla agentura AP.
Navzdory rétorice se ale ukázala jejich pragmatická stránka a podle lidí obeznámených s jednáním to byli hlavně Egypťané, kdo se zasloužil o dohodnutí smíru. Kromě nich se angažovali už zmínění Američané a také například Turecko či Katar. Muhammad Mursí přitom získal kredit jak u Spojených států, tak i samotného Izraele.
Šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová, která na Blízký východ přispěchala s cílem vložit se do jednání, po vyhlášení příměří nešetřila chválou na adresu egyptského prezidenta. Mimochodem po celou dobu konfliktu mu ona i prezident Barack Obama mnohokrát telefonovali.
"Chci prezidentu Mursímu poděkovat (...) Je to kritický moment pro celý region. Nová egyptská vláda se chopila zodpovědnosti a vedení, které dlouho činily tuto zemi stavebním kamenem regionální stability a míru," prohlásila ve středu v Káhiře, kde společně s egyptským ministrem zahraničí příměří oznámila.
Pochvalně se o Mursím zmiňoval, i když jen neveřejně, prý i izraelský prezident Šimon Peres, který svůj egyptský protějšek nazval "příjemným překvapením", podotkla televize ABC News na svém webu. "Na civilního prezidenta, který je v Egyptě považován za slabého vůdce, se mu k překvapení všech podařilo uspět," míní odborník na Blízký východ Aaron David Miller z Mezinárodního střediska Woodrowa Wilsona, které sídlí ve Washingtonu. Televize CNN k tomu podotkla, že Mursí si získal respekt i v Arabském světě.
Paradoxně doma by mu mohla jeho role ve sjednávání smíru mezi Izraelem a hnutím Hamas uškodit, i když obě znesvářené strany jsou nakonec prý spokojené. Televize ABC News v tomto smyslu poukazuje na fakt, že smír oznámil s Hillary Clintonovou nikoliv Mursí, ale ministr zahraničí Mohamed Kamel Amr.
Vysvětluje si to tak, že Mursí se tak trochu kryje před možnou negativní reakcí řadových Egypťanů. Ti jednak silně cítí s Palestinci, přičemž jejich nevraživost vůči Izraeli sahá do minulosti a ke čtyřem válkám, které Egypt ve 20. století s židovským státem prohrál.
Například vůdce Muslimského bratrstva ve čtvrtek mírovou dohodu kritizoval. Muhammad Badí podle ČTK prohlásil, že dohodě nedůvěřuje, protože jediným jazykem, který podle něj Izrael ovládá, je síla. Toto prohlášení je v přímém rozporu s diplomatickým úsilím, které vynaložil Mursí.
Kromě toho kritici Mursímu vyčítají, že ho konflikt u sousedů odvedl od domácích problémů. Někteří Egypťané jsou prý naštvaní třeba proto, že se vůbec neobjevil na místě havárie mezi vlakem a autobusem, při níž v sobotu zemřelo 51 dětí. Řada obyvatel Egypta, navzdory jeho vítězství v prezidentských volbách a členství v Muslimském bratrstvu, na něj údajně nahlíží podobně jako na Husního Mubaraka, tedy jako na loutku západu, podotkla ABC News.
