"Máme všechny potřebné plány, jak chránit a bránit Turecko, bude-li to nutné," řekl Rasmussen krátce před začátkem zasedání ministrů obrany NATO.
"Vezmeme-li v úvahu situaci na naší jihovýchodní hranici, učinili jsme nezbytné kroky. Určitě chápete, že nemůžeme hovořit o detailech," řekl novinářům po prvním dni jednání ministrů Rasmussen.
Dráždí Turka bosou nohou. Armáda půlměsíce by Damašek smetla za pár dní |
Na ostrá prohlášení Turecka i postoj NATO už reagovalo i Rusko. Moskva kvůli svým zájmům v Sýrii dosud v Radě bezpečnosti OSN blokovala rezoluce, které by otevřely Západu dveře k větší, třeba i vojenské účasti v Sýrii.
Rusko varovalo Alianci, aby v reakci na syrské ostřelování nezasahovala. "Očekáváme, že NATO nebude používat tuto tragickou událost jako záminku pro zasahování do syrského konfliktu," citovala ruského zástupce u NATO Nikolaje Korchunova agentura Reuters. Podle něj je "jedinou nadějí", že se Turecko nenechá vyprovokovat k jednostranné akci.
Turecký prezident Abdullah Gül oznámil, že "Turecko udělá všechno nezbytné pro vlastní ochranu". Násilí v Sýrii podle něj "nemůže pokračovat donekonečna".
Spojenci jsou připraveni své členské zemi pomoci, pokud o to požádá. V úvahu by mohl připadat i článek 5 Washingtonské smlouvy, který stanovuje, že útok na jednoho člena je vnímán jako útok na všechny země NATO. V historii byl evokován pouze jednou, a to po teroristických útocích na USA z 11. září 2001.
Ovšem ani to nutně neznamená přímou vojenskou intervenci Aliance v Sýrii. Může jít o přímou pomoc při ochraně Turecka nebo humanitární pomoc.
Na hranicích se střílí šestý den
Rasmussen podle svých slov věří, že se podaří najít cestu, jak zastavit eskalující napětí mezi oběma zeměmi. To propuklo minulý týden poté, co na turecké příhraniční město dopadl ze Sýrie minometný granát a zabil pět civilistů. Turecko palbu opětovalo.
Podobný scénář se pak během posledních dní několikrát opakoval. Turecký parlament následně na žádost vlády povolil armádě podniknout vojenské operace v Sýrii, pokud to bude nezbytné pro obranu země.
Velvyslanci NATO, kteří kvůli situaci mimořádně na žádost Turecka jednali, se postavili za Ankaru. Rada bezpečnosti OSN syrský útok odsoudila s tím, že taková porušení mezinárodního práva se nesmí opakovat, a opakovaně vyzvala Turecko ke zdrženlivosti.
Turecké území však i poté několikrát zasáhly granáty, které přilétly ze Sýrie, kde proti sobě bojují jednotky věrné prezidentovi Bašáru Asadovi a protivládní povstalci. Turecká armáda vždy odpověděla dělostřeleckým bombardováním. "Je zřejmé, že Turecko má právo se bránit v rámci mezinárodního práva, samozřejmě se může spolehnout na solidaritu NATO," dodal Rasmussen.
Dvoudenní schůzka v Bruselu je sice zaměřena na alianční operaci v Afghánistánu a udržení vojenských kapacit spojenců vzhledem ke klesajícím výdajům na obranu, napjatá situace mezi Tureckem a Sýrií však je také jedním z témat. Českou republiku zastupuje první náměstek ministra Vlastimil Picek.
