Sčítání lidí proběhlo ve všech krajích Česka. Nejvíce lidí bez domova není překvapivě v Praze, ale Moravskoslezském kraji. Sečetlo se tam 2 574 lidí. "Jde o lidnatý kraj, který je navíc zasažen nepříznivým dopadem restrukturalizace průmyslu. Při ní přišla řada lidí o práci," komentuje výsledky Jan František Krupa, místopředseda Sdružení azylových domů v ČR, která se do sčítání zapojila.
V Praze podle sčítání žije bez domova 1 254 lidí, v Jihomoravském kraji 1 156. Nejméně lidí bez domova se sečetlo v Karlovarském kraji, kde jich statistici evidují 256.
Kromě bezdomovců s českým státním občanství žijí na ulicích v České republice také Slováci (1,4 procenta ze sečtených), ale výjimečně i občané Německa (dva bezdomovci), Francie, Kanady nebo Švédska (po jednom bezdomovci).
Zhruba pětina sečtených pak jsou ženy (21,5 procenta). Právě kvůli nim se v době sčítání nacházely v azylových domech i děti. Těch do 14 let komisaři sečetli 397. Nejpočetněji je mezi bezdomovkyněmi zastoupena skupina ve věku 20 až 24 let. U mužů to je 45 až 49 let. Mezi sečtenými bylo i 31 bezdomovců, kterým je 80 a více let.
Téměř polovina (49 procent) bezdomovců jsou podle zjišťování svobodní lidé, ve 38 procentech končí na ulici lidé rozvedení a v necelých 10 procentech jsou bezdomovci buď ženatí nebo bezdomovkyně vdané. Ve třech případech lidé vyplnili ve formulářích, že žijí v registrovaném partnerství, tedy v homosexuálním vztahu posvěceném úřady.
Na ulici většinou končí lidé vyučení nebo bez maturity (47,2 procenta). Mezi sečtenými je ale také 2,6 procenta lidí, kteří mají vysokoškolský titul. Podle statistiků jde třeba o bakaláře nebo doktory.
Při sčítání se 14 bezdomovců přihlásilo k víře Jedi, tedy kultu pocházejícího z filmové ságy Hvězdné války. Téměř polovina lidí tuto dobrovolnou otázku vynechala, dalších bezmála 35 procent bezdomovců je bez náboženského vyznání, za katolíky se považuje 6 procent.
Sčítali se jen bezdomovci, kteří využívají humanitární pomoc
Čísla pocházejí z vůbec prvního pokusu sečíst plošně lidi bez domova. Český statistický úřad ale přiznává, že data nezahrnují všechny bezdomovce v Česku. "Sčítací komisaři nechodili po parcích, ani pod mosty. Zaměřili jsme se na ty, kteří využívají služeb sociálních zařízení a kteří jsou ochotni komunikovat a přijmout nabízenou pomoc," vysvětlil místopředseda ČSÚ Stanislav Drápal.
"Máme za to, že se sečetlo třicet až čtyřicet procent lidí bez domova," odhaduje Krupa.
Pokuty bezdomovcům nehrozíZ trojice formulářů bezdomovci vyplňovali pouze sčítací list osoby. Ten byl shodný s tím, který dostávali do schránky všechny domácnosti. Vyplnění formulářů bylo ze zákona povinné. Kdo nevyplnil, mohl dostat pokudu až 10 tisíc korun. U bezdomovců, kteří sčítání odmítli, ale nejspíš žádné pokuty padat nebudou. Jejich vymáhání by totiž bylo složité a nákladné. Už dříve Stanislav Drápal z ČSÚ uvedl, že nebude předávat podněty u těch lidí, kteří mají například trvalé bydlistě na obecním či městském úřadu. To proto, aby sankcemi nepřetěžovali úřady samosprávy, protože takové pokuty jsou prakticky nevymahatelné (více zde). |
"U azylových domů bylo sčítání jednoduché, formuláře vyplnilo všech 108 lidí, které tu máme. Na noclehárně jsme měli úspěšnost menší. Někteří nám řekli, že se tím vůbec nebudou zaobírat, protože to k ničemu nebude," popsala pracovnice azylového domu Markéta Musilová, která pracovala jako sčítací komisařka.
Jednou z těch, kteří formulář ke sčítání lidu, vyplnili je i Květoslava Geržová. Ta žije v jednou z pražských azylových domů necelé čtyři roky. O byt přišla, protože neměla na placení nájmu a energií. "Vyplnila jsem to, aby o mně věděli, že ještě žiju," řekla Geržová iDNES.cz.
Sociolog: Data neříkají vše, je proto obtížné s nimi pracovat
Podle statistiků budou data o bezdomovcích podkladem pro státní úřady a organizace, které těmto lidem pomáhají. "Budou to velmi důležité informace pro plánování sociálních služeb v celé České republice," tvrdí ČSÚ. "Historicky první sečtení bezdomovců velmi oceňujeme a v budoucnu chceme do této skupiny započítat také osoby z komerčních ubytoven, které nemají jisté místo k bydlení," sdělila ředitelka Sdružení azylových domů v ČR Dominka Najvert.
Sociolog Libor Prudký z Univerzity Karlovy míní, že vypovídající schopnost statistických dat jsou malá a navíc v praxi nepoužitelná. Prudký se spolu s dalšími podílí na vzniku státní koncepce práce s bezdomovci. Ta má být hotova do června 2013. "Data ze sčítání bezdomovců jsou nic moc, protože jsou příliš hrubá, mantinely byly nastaveny příliš rámcově. Problém bezdomovectví je jemnější a diferenciovanější," řekl iDNES.cz Prudký. Podle něj nejde jen o lidi bez domova, ale také o zhruba dalších 100 tisíc lidí, kterým ztráta domova bezprostředně hrozí.
Formuláře se mezi bezdomovce dostali v rámci sčítání lidí, domů a bytů. To Český statistický úřad provádí každých deset let. Poslední census se konal loni v březnu (o základních výsledcích čtěte zde), jeho podrobné výsledky ČSÚ zveřejní na podzim.
