"Tak. To nás naladili gripenama a teď už tu budou lítat jen takovéhle prskolety," postěžoval si jeden divák stojící nedaleko přistávací dráhy. Nad hlavou mu v té chvíli defiloval stroj L-29 Delfin, což ale - ve vší úctě k divákovu vkusu - zase takový prskolet není.
Ale dobře, burácející motory gripenů, to je přece jen jiný kalibr pro lidské zvukovody. Avšak na letošním ročníku letecké show CIAF si milovníci většího počtu decibelů nakonec také přišli na své. Letouny JAS-39 Gripen sice předvedly oproti minulým rokům jen jednu ukázku namísto dvou, neboť v současné době jsou další čeští piloti na pobaltské misi. Nicméně doplnili je snad ještě hlasitější slovenské stíhačky MiG-29 či belgická stíhačka F-16.
"Člověk by to rozhodně nemusel slyšet každý den. Ale dlouho jsem už neviděl miga devětadvacítku, takže na Slováky se těším. Ti, když se do toho obují, to je skvělá atmosféra," prozradil svého favorita přehlídky jeden z mnoha tisíc diváků Stanislav Hendrych.
Někteří návštěvníci ale obdivovali zase jiné stroje a piloty. Třeba Petr Prockert si nejvíce užíval vystoupení akrobatů, kterých do Hradce Králové dorazilo hned několik. Svoji show nad letištěm předvedl i skutečný akrobatický mistr Péter Beseneyei z Maďarska.
Návštěvníci se mohli nasoukat do kokpitu a vyfotit
Dlouhé zástupy lidí se ale netvořily jen před přistávací a vzletovou dráhou. Pěkná fronta postávala také před stojánkou, kde celá řada letounů a vrtulníků dávala na odiv svoji krásu a mohutnost.
Každý z návštěvníků si mohl obléknout helmu či dokonce kombinézu, vyfotit se u stroje se samotným pilotem, nebo dokonce chvíli posedět za kniplem přímo v kokpitu. To je hned o poznání kvalitnější zážitek, než jen hledět vzhůru k obloze, jakkoliv úžasné letecké kreace jsou na ní k vidění, a doufat, že ta bolest za krkem se snad k večeru zklidní.
Velký zájem je - jak také jinak - především o gripeny. Je až k podivu, jaké popularitě se švédské stíhačky v českých službách těší, když vezmeme v potaz, kolik zlého se o nich namluvilo. "Moc místa tam tedy nemají. Ale ten pilot ho zase tolik nepotřebuje," podělil se o svůj postřeh Vladislav Müller, který se právě po krátké námaze z gripenu vysoukal.
Co už je však návštěvníkům zapovězeno, je vyzkoušet si "pohodlí" stíhacího letounu přímo za letu. A sedět nebo letět, to jsou vskutku dvě docela odlišné záležitosti. Kdyby to bylo možné a divák by se mohl vznést do vzduchu v takovém těžkotonážním stroji, jako je gripen, nejspíše by většinu výletu prospal.
Při přetížení se nesmí dostat krev z hlavy
"Dokud letadlo letí rovně a dělá jen mírné zatáčky, pasažér může být vysmátý. Ale pokud se manévruje a je tam přetížení, to už člověk musí mít opravdu dobrou fyzickou kondici," nastínil podstatu věci pilot Tomáš Merta, který už na gripenu odlétal na tisíc hodin.
Aby totiž člověk vydržel přetížení, musí umět patřičně zatnout svaly, aby krev nemohla odtéct z hlavy. Piloti však mají také na pomoc speciální kombinézu, která se při velkém přetížení sama nafoukne a svaly stlačí. A mají za sebou také výcvik ve Švédsku a trénink na centrifuze, která simuluje devítinásobné přetížení.
"Člověku se začne zužovat vidění, až má před očima úplně černo. Pokud přetížení trvá dál, pak pasažér omdlí," vysvětlil Merta, co se účastníkovi letu může stát, pokud si tělo nedovede dobře poradit.
