Podle Ústavy nelze poslance nebo senátory trestně stíhat za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně, Senátu nebo v jejich orgánech. Bártova korupční aféra začala na jednání poslaneckého klubu (více o Bártově stížnosti k Nejvyššímu soudu čtěte zde). Zda je i ten sněmovním orgánem, poslanci ale přesně nevědí.
Předseda výboru Marek Benda z ODS tvrdí, že sněmovní jednací řád s tím, že je klub sněmovním orgánem, nepočítá. "Z tohoto hlediska bych řekl, že ten výklad (Bártův) je trochu sporný a bude záležet na rozhodnutí soudu. Já bych to takto nevykládal," řekl. Sněmovnou a Senátem pak podle Bendy nejsou myšleny budovy, ale jednání, výbory a podobně; už to ale není chodba nebo restaurace.
Opačného názoru je poslanec Stanislav Křeček z ČSSD. Ústava podle něj pojednává o projevech učiněných kdekoli ve Sněmovně. "Čili jakýkoli projev, byť by byl trestným činem, byť by vyzýval k vraždě ministra nebo kohokoli jiného, všechny tyto projevy jsou chráněny imunitou," uvedl Křeček.
Podle jiného člena ČSSD, Jeronýma Tejce, existuje imunita pro to, aby chránila poslance například před tím, že jsou účelově stíháni za své výroky. "Hájit se způsobem, že to spáchal na půdě Sněmovny, není možné," řekl Tejc.
Bárta se poukazem na nestíhatelnost za projevy ve Sněmovně brání ve stížnosti u Nejvyššího soudu. Stěžuje si na zatím nepravomocný rozsudek v úplatkářské kauze ve Věcech veřejných. Státní zástupkyně vinila Bártu z toho, že chtěl uplatit své bývalé stranické kolegy Jaroslava Škárku a Kristýnu Kočí. Podle obžaloby jim dal 500 tisíc a 170 tisíc korun za to, aby k němu byli loajální a prosazovali jeho zájmy.
To Bárta odmítl, Škárkovi a Kočí peníze podle svých slov půjčil. I tak ale dostal osmnáctiměsíční trest s podmíněným odkladem na dva a půl roku, protože se podle soudce Jana Šotty o uplácení jednalo. Podle některých poslanců však Sněmovna Bártu vydala k trestnímu stíhání pro podezření z jiného skutku, než pro jaký byl zatím nepravomocně odsouzen.
