Třiatřicetiletý extremista podle psychologů stále působí stejně jako v předchozích dnech. Zaměřuje se na technické detaily, hovoří monotónně, odpovídá mechanicky, je zahleděný sám do sebe a postrádá soucit. "Za normálních okolností jsem velmi sympatický člověk," prohlásil Breivik u soudu.
Útoky v NorskuBreivik se během vyšetřování přiznal, že loni 22. července odpálil bombu v centru Osla a zaútočil na tábor sociálnědemokratické mládeže na ostrově Utoya. Celkem zabil 77 lidí. Je obžalován z terorismu a hrozí mu 21 let vězení, případně internace v psychiatrické léčebně. Považuje se za templářského rytíře, který spasí Norsko před multikulturalismem a islamismem. |
Do detailů popsal, jak střílel po bezbranných účastnících mládežnického tábora na ostrově Utoya. Už před svou výpovědí upozornil, že jeho vyjádření bude "strašné", a doporučil příbuzným opustit soudní síň. Podle agentury DPA ho však nikdo neposlechl.
Při útocích se prý ze všeho nejvíc obával, že někdo prohlédne jeho falešnou policejní uniformu ještě před tím, než začne zabíjet. Po přistání na ostrově nejprve zastřelil bezpečnostního strážce mimo službu a dlouholetou vedoucí tábora.
Když vypukla panika, vydal se za největším proudem lidí směrem do jídelny. "Rozhodl jsem se, že půjdu do budovy a zabiju tolik lidí, kolik bude možné," řekl při soudním líčení. "Někteří byli úplně ztuhlí, nedokázali utéct. Úplně strnuli na místě. To je něco, co v televizi nikdy neukazují, bylo to velmi zvláštní," líčil Breivik.
Terorista také popisoval, jak křičel na prchající děti "Dnes zemřete, marxisti!". Vylíčil, jak se připlížil k chlapci, který poslouchal hudbu ze sluchátek, a zavraždil ho střelou do hlavy.
V obleku policisty lákal další oběti i během paniky
Breivik vylíčil, jak viděl připlouvat lodě, jejichž posádky pomáhaly utíkajícím, a jak po nich střílel. Myslí si, že dvě osoby na lodích zasáhl.
Úvahy o sebevražděBreivik po masakru na ostrově Utoya uvažoval o sebevraždě. Nakonec se pro ni nerozhodl a vzdal se policistům, protože si prý vzpomněl na svůj manifest a na plán pokračovat v boji z vězení. "Pomyslel jsem si, zda to chci opravdu přežít. Budu nejvíce nenáviděný člověk v Norsku. Rozhlédl jsem se a uviděl svůj Glock... a pak jsem uvažoval, že se střelím do hlavy," vypověděl atentátník. Poté uviděl, jak se k němu blíží skupina šesti lidí, které považoval za zásahovou jednotku. Nejdříve po nich chtěl začít střílet, ale uvědomil si, že oni nejsou jeho cílem. Policisté ho zatkli a asi pět hodin vyslýchali v hlavní budově táborového komplexu. |
V tomto okamžiku zavolal policii cizím mobilem, protože svůj nemohl najít. Nejdříve se prý na přetíženou linku nemohl dovolat, nakonec se mu to ale podařilo. "Protože mi policie nevolala zpět, usoudil jsem, že mou kapitulaci nepřijali," řekl. Dodal, že se rozhodl dále zabíjet, dokud mu nezavolají.
Atentátník popsal, jak vešel do jedné z budov, kde lstí přilákal další oběti. "Viděli jste ho? Kde je ten terorista?" ptal se Breivik. Někteří mu uvěřili a přišli k němu, poté je zastřelil. "Pamatuji si na jednoho, jak říkal: 'Prosím, kamaráde.' Postřílel jsem je ale všechny," řekl. Poté prý opět volal policii a chtěl přepojit na zásahovou jednotku, protože ho ale odmítli spojit, pokračoval ve střelbě.
Breivik tvrdil, že život jednoho hystericky plačícího chlapce ušetřil. "Řekl jsem mu, že bude v pořádku. Byl příliš mladý," prohlásil.
Při výpovědi odmítl tvrzení jednoho z přeživších, že se při masakru smál. "Vůbec jsem se tam nesmál nebo neusmíval. Bylo to hrozné," řekl. "Nebo si alespoň nevzpomínám, že bych se smál."
Před svým zadržením prý uvažoval o sebevraždě, protože věděl, že z něj bude nejvíce nenáviděný člověk v zemi, ale nakonec si prý vzpomněl na svůj manifest a na plán pokračovat v boji z vězení.
Breivik: Chceme být evropskou verzí al-Káidy
Breivikův chladnokrevný popis masakru soudní síň šokoval. Příbuzní obětí podle přítomných novinářů vzlykali, objímali se a navzájem se snažili utěšit, plakala i řada žurnalistů. Soud kvůli pohnuté atmosféře nechal líčení na půl hodiny přerušit.
Breivik vypověděl, že se při svých útocích inspiroval mimo jiné islámskou teroristickou sítí al-Káida, kterou označil za "nejúspěšnější revoluční hnutí na světě". Podle něj by měla pravicovým radikálům sloužit jako inspirace, ačkoli jejich cíle jsou rozdílné. "Studoval jsem každou jejich akci, co udělali špatně a co se jim naopak podařilo," řekl Breivik.
"Chceme vytvořit evropskou verzi al-Káidy," řekl. Na internetu ho zaujal především pumový útok al-Káidy na Světové obchodní centrum v New Yorku z roku 1993 nebo zločiny německé ultralevicové organizace Frakce Rudé armády.
Bombu vyzkoušel u své farmy
Inspiroval se také pumovým atentátem Timothyho McVeigha v Oklahoma City, který si v roce 1995 vyžádal 168 mrtvých. Breivik se soudu pochlubil, že na internetu přečetl více než 600 návodů na výrobu výbušnin.
Jeho bomba nastražená před úřadem norské vlády zabila osm lidí. Když se budova nezřítila, přesunul se Breivik na ostrov Utoya, kde hodlal postřílet všech 600 členů mládežnického tábora. Vycházel prý z toho, že polovinu účastníků tvoří vedení Svazu dělnické mládeže (AUF). "Kdyby můj plán vyšel, AUF už by jako organizace neexistoval," řekl Breivik.
Breivik popisoval i konkrétní přípravu výbušniny pro útoky. Pokusnou explozi provedl prý na velmi odlehlém místě asi dva kilometry od své farmy, a to v den, "kdy hřmělo".
Na střelbu do bezbranných civilistů se prý připravoval několik let duševním tréninkem. "Je nutné dehumanizovat nepřítele... Kdybych tak neučinil, nedokázal bych své činy spáchat," vysvětloval soudu s tím, že v rámci budování "obranného mechanismu" ukončil v roce 2006 veškeré společenské vztahy.
Breivik: Vyčerpal jsem všechny mírové prostředky
Pro "sebevražednou operaci" se prý rozhodl, když vyčerpal "veškeré mírové způsoby" propagace své nacionalistické ideologie. Při snaze o šíření svých myšlenek prý narazil na cenzuru evropských médií, která jsou podle něj nakloněna multikulturalismu.
Zopakoval své tvrzení, že je svéprávný. "Nejsem psychiatrický případ, jsem trestně odpovědný," řekl Breivik. "Je zapotřebí rozlišovat mezi politickým extremismem a šílenstvím v klinickém slova smyslu," dodal.
Breivik kritizoval i školství ve své zemi. Podle něj se podobá indoktrinačnímu táboru a prosazuje marxistickou kulturu. Napadl přitom i autory písniček pro děti. Na dotaz, co pro něj představuje norskou kulturu, za jejíž zachování bojuje, odpověděl, že je to všechno od klik u dveří přes značky piva až po disciplínu ve škole a zdvořilé chování.
