Žalobkyně Inga Bejer-Enghová podle reportéra listu The Daily Telegraph dostala Breivika během středečního křížového výslechu do úzkých. Když jí však odpověděl na dotaz, zda by chtěl změnit norský zákon a hrozil by v jeho případě trest smrti, zůstala prý viditelně překvapená.
"Nechci to, ale respektoval bych to. V mém případě jsou pouze dva správné a spravedlivé výsledky. Jedním je osvobození a druhým hrdelní trest. Jednadvacet let ve vězení považuji za ubohé," řekl Breivik dle reportérky listu The Guardian. Norské zákony trest smrti zakazují, nejvyšší trest je jednadvacet let vězení, které lze ovšem prodlužovat až do konce vězňova života.
Soud s BreivikemBREIVIK: Byl to nejpůsobivější útok od války OBRAZEM: Pozdrav odkoukal od nacistů i Černých panterů ODVOLÁNÍ PŘÍSEDÍCÍHO: Psal, že Breivik zaslouží smrt KŘIK Z UTOYI: Žalobci vylíčili masakr detailně ZAHÁJENÍ SOUDU: Breivik ronil slzy u vlastního videa |
Třetí den procesu s Andersem Behringem Breivikem, který loni při pumových útocích v Oslu a střelbě na ostrově Utoya zabil 77 lidí, se soustředil především na atentátníkovo tvrzení, že je součástí většího evropského protikomunistického a protiislámského hnutí.
Vyšetřovatelé a prokurátoři jsou ale přesvědčeni, že žádné moderní sdružení takzvaných templářských rytířů, jak ho popisuje Breivik, ve skutečnosti neexistuje. Radikál na to zareagoval prohlášením, že existuje, ale policie neodvedla dostatečně dobrou práci, aby skupinu rozkryla.
"Není v mém zájmu prozradit detaily, které by vedly k zatýkání," prohlásil. Agentura AP podotkla, že zjistit pravdu o jeho údajném napojení na toto hnutí je pro proces velmi důležité. Je to klíčové pro stanovení toho, zda je mentálně chorý či nikoliv, vysvětlila agentura.
Breivik do zařízení pro mentálně choré nechce
A hlavně o to v procesu jde. O tom, zda je pravicový radikál za masakr zodpovědný, totiž nikdo nepochybuje. Ostatně i on sám přiznal, že 77 lidí loni v červenci povraždil. Odmítá ale vinu s tím, že jednal v sebeobraně, když chtěl ochránit Norsko před přílivem muslimů.
U soudu se tak rozhoduje o tom, zda půjde do vězení, nebo do psychiatrické léčebny. V prvním případě by mu hrozilo 21 let, ale trest lze prodlužovat až do konce života. Pokud by ho pětice soudců uznala za nepříčetného, putoval by do zařízení pro mentálně choré, i tam by strávil nejspíš zbytek svých dní.
Druhé možnosti se radikál snaží za každou cenu vyhnout, protože by to snížilo jeho politická prohlášení, upozorňuje AP. Dvě dosud vypracované odborné zprávy rozhodování soudu nijak neulehčily, obě došly ke zcela odlišným závěrům.
Na rozdíl od předchozích dvou dnů, kdy projevoval pramálo emocí, ve středu působil podle novinářů sledujících soud místy nejistě a podrážděně. Vypadal prý, jako by mu byl soud nepříjemný. Na některé otázky ohledně údajného hnutí templářů žalobkyni odmítal odpovědět.
"Brevik je dnes ráno skutečně defenzivní (...) Vypadá mnohem méně uvolněný a zdá se, že nemá věci moc pod kontrolou," popsal ze soudní síně reportér televize BBC Matthew Price.
Je proti muslimům, ale obdivuje al-Káidu
Prokurátorku Ingu Bejer-Enghovou Breivik také obvinil, že se ho snaží ztrapnit. Podle BBC prohlásil, že doufá, "že ho bude méně zesměšňovat a zaměří se na události". Na spoustu dotazů ale odpověděl nekonkrétně nebo pouze: "bez komentáře".
Když se ho žalobkyně ptala na detaily o údajném setkání členů hnutí v Londýně v roce 2002, nic zásadního neprozradil. "Není to něco, co byste si vymyslel?" zeptala se ho prokurátorka. "Nic jsem si nevymyslel. Co je v manifestu, je správně," odvětil s odkazem na svůj patnáctisetstránkový pamflet, který zveřejnil ještě před útoky.
PříznivciBreivik si z vězení dopisuje se svými stoupenci z domova i ze zahraničí. Tvrdí, že je v kontaktu s příznivci z více než 20 zemí světa. V dubnové psychiatrické zprávě se píše, že mu denně chodí stovky dopisů. Ředitel věznice, kde je Breivik zadržován, příval psaní potvrdil. |
Prohlásil také, že v roce 2002 podstoupil výcvik v Libérii, kde se naučil vyrábět výbušniny. Údajně se tam setkal s několika sty evropskými nacionalisty, včetně Srba hledaného pro válečné zločiny. Odmítl ho však identifikovat. Stejně jako jednoho z členů údajného hnutí. Označil ho pouze jako Richarda.
Atentátník se mimo jiné také prohlásil za "militantního křesťana". Uvedl, že jeho metody boje proti islámu v Evropě inspirovala islamistická teroristická síť al-Káida, od níž se dle něj mají militantní nacionalisté v Evropě co učit, a to včetně uctívání mučedníků. Nejvíce Breivikových obětí byli mladí příznivci norské levice, kterou radikál viní z podpory multikulturalismu.
Proces s atentátníkem začal v pondělí a měl by trvat asi deset týdnů. Zbytek tohoto týdne a pondělí je vyhrazeno pro jeho výslech. Oproti prvnímu dni už ale televize jeho vysvětlování masakru nevysílají živě. Soud tak rozhodl s ohledem na přeživší a také proto, aby mu nedal přilišnou šanci hlásat do světa jeho extremistické názory. O proces je obrovský zájem, sleduje ho na 800 novinářů.
