Útok na patnáctiletého hocha v Břeclavi vyvolal poměrně bouřlivou reakci. Jak událost vnímáte vy?
Nejprve bych chtěla velmi rázně a jednoznačně odsoudit samotný nebývale tvrdý útok. Je bezesporu zřejmé, že šlo o těžký kriminální čin, jehož pachatelé musí být co nejdříve dopadeni a potrestáni. To je teď především věcí policie. Současně vyslovuji maximální podporu napadenému Petrovi i celé jeho rodině.
Budete se v něm jako zmocněnkyně pro lidská práva nějakým způsobem angažovat?
Já osobně se budu i s Agenturou pro sociální začleňování maximálně snažit přispět k tomu, aby se lidé v Břeclavi necítili ohrožení a věděli, že město i ve spolupráci s námi přijme opatření, která do budoucna zajistí, že se podobné útoky ve městě nebudou opakovat.
Ředitel agentury je dlouhodobě v pravidelném kontaktu se starostou Břeclavi. I proto jsme dnes s panem starostou telefonovali a domluvili jsme se, že se ve středu osobně zúčastníme jednání břeclavského zastupitelstva, které se bude aktuální situaci ve městě věnovat. Zároveň si myslím, že je třeba mírnit hlasy těch, kteří by chtěli tento útok přenášet na celou skupinu Romů v Břeclavi nebo v celé republice. Takové návrhy je třeba odmítnout a zabránit opakování toho, co se dělo v létě na Šluknovsku.
Zmiňovala jste Agenturu pro sociální začleňování v romských oblastech, která přímo v Břeclavi působí. Má tato agentura nějakou možnost do situace zasáhnout, případně ji zklidnit?
Aktuálně situaci ve městě zklidní především účinná práce policie, co nejrychlejší dopadení pachatelů a zajištění bezpečnosti všech obyvatel města. Agentura působí spíše v dlouhodobějším horizontu. Od posledních komunálních voleb funguje spolupráce města a agentury velmi dobře, aktuálně se připravují dlouhodobá a systematická opatření, zejména v oblasti prevence.
V nejbližších dnech chtějí v Břeclavi uspořádat pochod na podporu napadeného chlapce. Není to podle vás jen přilévání oleje do ohně?
Je pochopitelné, že obyvatelé Břeclavi jsou tímto případem hluboce otřeseni a snaží se v souvislosti s tím vyjádřit podporu rodině napadeného chlapce. Věřím, že podporu vyjádří pokojným a nenásilným způsobem. Toto setkání nesmí být zneužito extremisty k vyvolávání a šíření nenávistných projevů. Nepřekvapí mě, pokud se na místě brzy budou chtít zviditelnit neonacisté či jiní radikálové. Tomu se musíme pokusit předejít a spolu s veřejností hledat opatření nejen na zajištění bezpečnosti, ale také dobrého soužití ve městě.
Lidé často namítají, že policie či stát v případech, jako je ten břeclavský, nic nezmůžou. Co byste tedy poradila lidem, kteří se po podobných událostech romských gangů bojí a mají pocit, že je proti nim bezmocná i policie?
Není pravdou, že policie ani stát proti takovýmto násilným činům nic nezmůžou. U většiny podobných případů, které byly za poslední dobu zveřejněny v médiích, došlo dříve či později k zadržení a obvinění domnělých pachatelů. Uvědomme si, že podobné útoky se dějí častěji. Jiná věc je, že média kladou extrémní důraz na ty, ve kterých hraje roli etnicita pachatelů.
Máte informace o tom, jak v současné době vypadá komunita Romů v Břeclavi? Proč právě tam jsou s nimi problémy?
Podle poslední podrobnější studie z roku 2008 žije v Břeclavi zhruba 450 až 600 Romů. Část z nich sem pravidelně dojíždí za prací ze Slovenska. V Břeclavi, stejně jako v řadě dalších příhraničních místech České republiky, dochází na několika místech k určité koncentraci jevu, který označujeme jako sociální vyloučení. To ale nic neříká o tom, že zrovna tito lidé jsou pro město přítěží. Naopak, řada z nich funguje úplně normálně a bylo by chybou je jakkoliv spojovat s pachateli tohoto ohyzdného činu.
Pozorujete za dobu fungování Agentury pro sociální začleňování v romských oblastech v Břeclavi nějaké změny k lepšímu?
Uplynulý rok probíhal ve znamení úspěšné spolupráce vedení města, agentury a dalších partnerů. Město za asistence agentury připravuje rozsáhlý projekt, který zajistí vybudování azylového domu. Ten zajistí krátkodobé nouzové ubytování pro 25 lidí a čtyři rodiny s dětmi, které se tak mohou na přechodnou dobu dostat z ulice nebo z nevyhovujících hygienických i sociálních podmínek vyloučené lokality a ve spolupráci se sociálními pracovníky začít svůj odraz ze dna.
Připravuje se zde program pro řešení zadluženosti inspirovaný modelem Druhá šance z Brna. Příkladně zde funguje práce orgánu sociálně-právní ochrany dětí, který při řešení problémů v rodinách spolupracuje s místními neziskovými organizacemi, které s těmito rodinami dlouhodobě pracují.
Jaký vliv má podle vašeho názoru tato událost na to, jak jsou Romové českou společností vnímáni?
Velmi záleží na tom, co si každý z nás z této události odnese. Pokud to bude vědomí, že šlo o individuální exces několika jednotlivců a nikoli to, že šlo o záležitost, která je přirozená všem Romům v našem okolí, nemělo by k výraznému zhoršení vztahů mezi Romy a veřejností dojít. Články v médiích a komentáře čtenářů pod nimi však ve mně prozatím vzbuzují obavy z opačného vyznění, jež může přispět jen k dalšímu zhoršení již tak vyostřeného soužití majority a romské menšiny v naší republice. Pevně doufám v to, že tomu dokážeme zabránit.
