Před případným schválením úvěrů je ale ještě třeba ujasnit mechanismus dohledu nad prováděním reforem v Řecku a zajistit, že prioritou bude dluhová služba, uvedl v prohlášení šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker.
V úterý ale už v jednání pokročili. Eurozóna podle něj dostala silná ujištění od lídrů dvou řeckých koaličních stran. Právě záruky o pokračování reforem i po volbách byly opakovaně zmiňovány mezi klíčovými podmínkami ke schválení finanční pomoci a stály zřejmě i za úterním odvoláním plánované schůze (více čtěte zde).
"Jsem přesvědčen, že Euroskupina bude schopna přijmout všechna nezbytná rozhodnutí v pondělí 20. února," doplnil Juncker. Na tento den je dlouho dopředu plánováno jednání ministrů financí eurozóny.
Eurozónou krouží strach a pochyby
Řecký ministr Evangelos Venizelos po telekonferenci uvedl, že v pondělí by také mohlo Řecko oznámit podmínky dohody o seškrtání dluhů u soukromých věřitelů. O nich měly obě strany informovat ještě ve středu večer po zasedání ministrů financí eurozóny, z něhož se ale stala jen telekonference.
Soukromí investoři by měli v rámci dohody odepsat 70 procent svých pohledávek. Dohoda s nimi je jednou z podmínek, které si Evropská unie a Mezinárodní měnový fond vytyčily pro poskytnutí druhého úvěrového programu.
Venizelos prohlásil, že některé země i přesto říkají, že Řecko v eurozóně nechtějí. "To si ale zahrávají s ohněm," prohlásil. Zmiňované reformy v Řecku vyvolávají masivní protesty.
Mezinárodní partneři jimi ale podmiňují poskytnutí další peněz, které Atény nezbytně potřebují k tomu, aby se vyhnuly neřízenému bankrotu. Řecko musí 20. března splatit zhruba 14,5 miliardy eur.
Strach některých diplomatů a politiků souvisí s přetrvávajícími ekonomickými problémy Řecka a s tím, zda řečtí politici i po předčasných dubnových volbách budou naplňovat přislíbené reformy. Objevily se kvůli tomu i obavy, že by se rozhodnutí mohlo přinejmenším částečně oddálit až na březen nebo na dobu až po řeckých volbách.
