"Nepodpoříme takové referendum ve Sněmovně ani v Senátu," řekl po jednání vlády ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
"Když vláda rozhodne, všichni členové jsou povinni její pozici hájit," polemizoval s postojem TOP 09 premiér a předseda ODS Petr Nečas. I když ani jeden z klíčových členů vlády nemluvil zvýšeným hlasem, zjevně to mezi nimi jiskřilo.
Kalousek řekl, že jeho TOP 09 k podpoře takového typu referenda nezavazuje koaliční smlouva a že jde navíc o tak složitou věc, že vymyslet jednoznačnou otázku s jasnou odpovědí ano nebo ne by byl problém. Proto by podle něj měli rozhodnout politici.
"Otázka je, kdy by referendum bylo, zda před podpisem smlouvy, nebo před vstupem do eurozóny. Já se kloním k druhé verzi. Důležité je, že vládu musí k podpisu smlouvy zmocnit prezident," sdělila iDNES.cz vicepremiérka Karolína Peake z Věcí veřejných.
Bez Klause Česko smlouvu nepřijme. Dokud bude na Hradě
Prezident Václav Klaus už přitom dal najevo, že smlouvu o připojení Česka k rozpočtové unii v žádném případě nepodepíše. Nesouhlasí totiž s prohlubováním evropské integrace.
Nečas potvrdil, že od Klause dostal dopis, ve kterém prezident s chystanou smlouvou nesouhlasí. A protože Klaus je ten, kdo má vládu zmocní, zda smí smlouvu vůbec podepsat, je podle Nečase možné, že vláda ani jeho souhlas nedostane. "Ale to už je můj osobní názor," prohlásil Nečas.
Ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg přitom minulý týden řekl, že by nechtěl sedět ve vládě, která by se k rozpočtové unii nepřidala. Pak svá slova změkčoval - že nemluvil o odchodu TOP 09 z koalice a že věří tomu, že se vládní strany mezi sebou dokáží domluvit. (více zde).
Strany se drží v klinči. ČSSD chce jen obecné referendum
Podle šéfa poslanců VV Víta Bárty je připojení Česka k rozpočtové smlouvě Evropské unie natolik velkým zásahem do základních práv občanů České republiky, že by referendum podle něj mělo být nikoli až při přijímání eura, ale už před podpisem smlouvy.
A podle předsedy VV Radka Johna si jeho strana referendum na vládě krvavě vybojovala. Ve skutečnosti zatím nic moc nevybojovala, referendum by totiž musel schválit parlament. A dobrat se k ústavní většině bude při diametrálně rozdílných postojích politiků skoro nemožné.
TOP 09 je úplně proti jednorázovému referendu k dohodě o rozpočtové odpovědnosti. ČSSD má zase podmínku, aby hlasování bylo podle zákona o obecném referendu, který jeho strana dlouhá léta neúspěšně prosazuje. Zákon o dalším jednorázovém referendu nepodpoříme, zdůraznil ve středu předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. TOP 09 a ČSSD mají přitom dohromady dost hlasů, aby jednorázové referendum ve Sněmovně zablokovaly. ODS je naopak dlouhodobě proti uzákonění obecného referenda.
Definitivní pozici podle Nečase vláda zaujme, až bude jasné, na jaké podobě smlouvy se Evropská unie shodne. Smlouva ale pak může začít platit, i když se k ní Česko nepřidá. Tím spíš, že se země dosud ani nepřipojila k euru.
Nová rozpočtová pravidla mají určit přísnější hospodaření
V postoji k Evropské unii a v otázce, zda má Česká republika patřit k zemím, které chtějí prohlubovat evropskou integraci, má TOP 09 blíže k ČSSD. Ta je dlouhodobě i zastáncem přijetí eura. Zato ODS se na posledním kongresu shodla, že přijetí eura má předcházet všelidové hlasování.
O rozpočtové unii a těsnější spolupráci Evropská unie uvažuje proto, aby se jí dařilo lépe zvládat problémy jednotlivých zemí eurozóny. Takové, do nichž se dostalo například Řecko a které ohrožují i ekonomiky dalších hospodářsky slabších zemí Unie.
Země, které nová pravidla přijmou, by například povinně musely předkládat Evropské komisi plány na emise státních dluhopisů. A pokud by jejich dluh přesáhl 60 procent HDP země, musely by ho povinně ročně snižovat.
Pokud dáme půjčku MMF, bude výrazně nižší než 89 miliard
Vláda ve středu řešila i to, zda se Česko zapojí do finanční pomoci eurozóně půjčkou Mezinárodního měnového fondu. Zatím o tom ale nerozhodla.
"Jednoznačně odpovědnost za toto rozhodnutí bude mít vláda, nikoli Česká národní banka," prohlásil ve středu Nečas.
Kategoricky taky vyloučil, že by mohla půjčka dosáhnout výše 89 miliard korun, jak o to byla Česká republika původně požádána. A to i kdyby se rozhodla, že vůbec bude chtít půjčku poskytnout. "Musela by být výrazně nižší," řekl Nečas.
