Nejzazší termín pro uzavření nechvalně proslulé věznice na Kubě, který stanovil prezident Barack Obama, uplynul už před dvěma lety. Od té doby šéf Bílého domu znovu schválil vojenské tribunály a na konci loňského roku (i když nerad) podepsal zákon, který povoluje časově neurčenou vojenskou vazbu bez obvinění.
"Teď máme navždy Guantánamo vpraveno do zákona," zlobí se Andrea Prasowová z nevládní organizace Human Rights Watch. "Místo toho, aby tlačil na uzavření věznice, přijal nápad se zadržením na neurčitou dobu," vyčítá americkému prezidentovi aktivistka.
GuantánamoUSA vybudovaly vězeňský tábor na Kubě po teroristických útocích na New York a Washington z 11. září 2001 a po následné americké invazi do Afghánistánu. Spojené státy zadrženým na Guantánamu přes čtyři roky nepřiznávaly status válečných zajatců, ale označovaly je za "nepřátelské bojovníky". To podle interpretace Washingtonu znamenalo, že se na ně nevztahovaly ženevské konvence a že bylo možné je zadržovat bez soudu a bez přístupu k právníkům. Věznicí časem prošlo 779 zadržených z několika desítek zemí, 171 jich tam zůstává. Za celou dobu bylo odsouzeno jen 7 vězňů, z toho čtyři se sami k vině doznali a jeden se neobhajoval. Zdroj: Reuters |
Agentura AP zároveň připomněla, že v posledním roce neopustil brány Guantánama jediný vězeň. Důvodem jsou restrikce Kongresu na převoz zadržených kvůli zprávám, že se někteří z nich vracejí k terorismu. Obamova administrativa, která se snažila vězně propustit či poslat do jiných států nebo zemí původu, ale narážela na problémy i předtím.
Někde je nechtěli, jinde - jako třeba v Jemenu - je situace zase příliš nestabilní, aby se tam mohli lidé podezřelí z vazeb na terorismus vrátit. V útrobách Gitma, jak Američané věznici přezdívají, tak zůstává stále 171 vězňů a s mnohými z nich si USA neví rady.
Vězni: Chtějí nás držet navždy?
Konkrétně 36 z nich čeká na soud na základě obvinění z válečných zločinů, mezi nimi třeba samozvaný mozek teroru z 11. září 2001 Chálid Šajch Muhammad a jeho komplicové. Dalších 46 mužů USA drží na základně bez obvinění - na jednu stranu je považují za nebezpečné, ale na druhou nemají proti nim dostatek důkazů, aby je mohli obvinit.
Dalších 32 vězňů chtějí propustit, ale nemohou, hlavně kvůli obstrukcím Kongresu (ty spočívají v tom, že armáda musí dodat záruky, že se obvinění nevrátí k terorismu, což je dopředu prakticky nemožné dokázat). Pak tam je také několik desítek Jemenců, kteří se nemohou do rodné země vrátit kvůli její nestabilitě.
Například Sulejmán al-Nahdí žije na Guantánamu, i když americká armáda už dávno rozhodla o jeho propuštění z věznice a transferu jinam. "Zajímalo by mě, jestli nás tady chce americká vláda držet navždy," napsal sedmatřicetiletý muž svému obhájci v nedávném dopise.
Do věznice se dostal už v červnu 2002, protože se zúčastnil výcvikového tábora al-Káidy v Afghánistánu. Nikdy ale nebyl obviněn z žádného útoku. Pentagon ho označil jako "nízko postaveného" mudžahedína, který by mohl být z Guantánama převezen, píše AP.
Místo klecí videohry a kabelovka
Teď už je věznice moderním zařízením, které je prakticky nerozeznatelné od dalších amerických káznic, píše AP s tím, že v celách nechybí společenské místnosti s videohrami či kabelovou televizí, které mají život zadržených zpříjemnit.
Ale první zadržení, kteří do věznice přišli 11. ledna 2002, žili ve zcela jiných podmínkách. Vojáci je přivedli v řetězech a s pytli na hlavách. Drželi je pak ve venkovních klecích. Vyslýchali je v dřevěných chatkách.
Vězňů postupem času přibývalo, až jich v roce 2003 pobývalo na Guantánamu skoro sedm set. Přitom velká část z nich se terorismu nedopustila, jen se prý připletla v nesprávný okamžik na nesprávné místo.
Od začátku pak věznici obklopovaly různé kontroverze a napětí. Administrativa tehdejšího prezidenta George Bushe například čelila obrovské kritice kvůli metodám výslechu, které by se daly považovat za mučení.
Mezi ně patřil například waterboarding, což je metoda, při níž má vyslýchaný pocit, že se topí. Kromě toho prý vězni například trpěli nedostatkem spánku. Zadržení proto v době vrcholu věznice drželi masově hladovky, hodiny bouchali do dveří a po dozorcích házeli své výkaly. USA to ovšem popírají.
