Minulý kabinet Mirka Topolánka "výprask" v krajských volbách ustál, ale padl o pár měsíců později, když se Jiřímu Paroubkovi podařilo získat spojence pro svržení vlády i mezi poslanci ODS.
Ohlédnutí za rokem 2011 |
Pozici současného šéfa občanských demokratů Nečase komplikuje, že krátce po krajských a senátních volbách se bude volit i prezident (ať už v přímé volbě či v parlamentu). Občanským demokratům také příliš nenahrává, že budou na podzim 2012 hájit 14 ze svých 25 senátorů a ČSSD jen 6 ze 41.
Pokud by ODS pod Nečasovým vedením nezabodovala dostatečně v krajských, senátních a pak ani v prezidentské volbě, byla by to pro něj z politického hlediska smrtící kombinace. Bez ohledu na to, že se mu v roce 2011 podařilo pozici v ODS upevnit a že prosadil v parlamentu klíčové vládní reformy. (více zde)
Ostatní strany v horní komoře parlamentu spíše paběrkují, včetně TOP 09, která se s občanskými demokraty přetahuje o pozici nejsilnější strany na pravici. TOP 09 bude hájit tři z pěti křesel, které teď v Senátu má, lidovci tři ze šesti.
Andrej Babiš
Rozvířit politiku se v roce 2012 pokusí jeden z nejbohatších lidí v České republice, podnikatel Andrej Babiš se svou iniciativou ANO. V některých obvodech hodlá podporovat nestranické kandidáty a výsledek podzimních voleb pro něj bude testem, zda má veřejnost zájem o radikální rétoriku, kterou vůči etablovaným stranám zvolil.
Nevýhodou Babiše bude negativní zkušenost části voličů s Věcmi veřejnými, jimž parlamentní nováček, obdobně jako teď Babiš, sliboval, že zatočí s korupcí.
Klaus po sobě nechá dědictví v Ústavním soudu
Zajímavým momentem roku 2012 v domácí politice bude i výběr dvou nových ústavních soudců místo Elišky Wagnerové a Františka Duchoně.
Eliška Wagnerová, místopředsedkyně Ústavního soudu.
Nejenže tak pomalu končící prezident Václav Klaus zanechá v Ústavním soudu své dědictví. Dva noví ústavní soudci, které musí Klausovi posvětit Senát s převahou sociální demokracie, bude také rozhodovat o stížnostech na vládní reformy, které podá právě sociální demokracie... Je zřejmé, že si ČSSD bude chtít dobře ohlídat, koho Klaus do Ústavního soudu pošle.
V parlamentu se odehraje několik významných bitev. Ta první v Senátu, který bude rozhodovat o tom, zda kývne na změnu Ústavy s volbou prezidenta všemi občany. Rozložení sil v horní komoře a to, jak sociální demokraté v minulých letech nejhlasitěji slibovali, že přímou volbu prosadí, napovídá spíš tomu, že změna Ústavy projde.
A že si sami občané rozhodnou, zda chtějí na Hradě Jana Švejnara, Jana Fischera, Karla Schwarzenberga, Miroslavu Němcovou, Přemysla Sobotku, Miloše Zemana, Janu Bobošíkovou či kdo všechno se ještě v zástupu možných kandidátů na Hrad vynoří. Na druhou stranu - volba prezidenta je jedna z mála skutečných pravomocí Senátu - a kapři, jak známo, si rybník sami nevypouštějí...
Velká parlamentní tahanice se dá čekat i o vracení majetku církvím a finanční narovnání s nimi, což prosazuje Nečasova vláda. Na zadní se před koncem roku postavily Věci veřejné, jimž vadí, že nevědí, komu se škrtnou peníze, aby stát církve odškodnil. (více zde)
Vzhledem k tomu, že se očekává další propad evropské i české ekonomiky, na řadu přijde určitě i hlasování o další sérii úsporných opatření, aby se zadlužování České republiky nezrychlovalo a kráčela dál českým, nikoli řeckým směrem. Už od ledna se zvyšuje DPH z 10 na 14 procent. Lze předpokládat, že tlak ODS a TOP 09 na Věci veřejné, aby se daň z přidané hodnoty sjednotila na 19 či dokonce na 20 procentech, ještě zesílí.
