Zatímco v roce 1937 přikrýval prapor červenou částí pravou polovinu rakve se zesnulým Masarykem, u Václava Havla tomu bylo přesně naopak. Mnozí čtenáři, kteří srovnávali historické snímky z Masarykova pohřbu se smutečním obřadem za Václava Havla, se proto ptali: Jak je to vlastně správně?
"Hradní protokoláři to popletli při Masarykově pohřbu. Při obřadu Václava Havla byl už státní prapor na rakvi umístěn správně - tedy červenou částí na srdci zesnulého prezidenta,“ říká šéf komise tradic a symboliky Vojenského historického ústavu Robert Speychal.
Polohu praporu na rakvi určuje i zákon o státních symbolech. Tedy modrý klín praporu nad hlavou státníka či vojáka a jeho červená část nad srdcem zesnulého. Tato symbolika není podle historika Speychala náhodná. Při pohřbu Masaryka se však nerespektovala.
U rozloučení s prezidentem Edvardem Benešem i s následujícími komunistickými prezidenty pak už byl prapor Československa ve správné poloze.
Jenomže scházelo málo, aby prapor ležel obráceně i na rakvi Václava Havla. Firma, která ho na objednávku Kanceláře prezidenta republiky ušila, odevzdala totiž jen jednostranně použitelný prapor s bílou částí vlevo. Nebylo tudíž možné jej jednoduše obrátit.
Mluvčí Hradu Radim Ochvat říká, že objednávka pro tradičního hradního dodavatele zněla správně, z čehož vyplývá, že to popletla dodavatelská firma.
Řemeslně poctivou práci odvedla na poslední chvíli po zoufalé prosbě vojenských historiků až orlickoústecká firma Zdeňka Velebného. "Takhle to děláme vždy. Používáme hedvábný vlajkový rips. Jinak by to přece ani nebyl státní prapor či vlajka,“ říká Velebný.
Historik Speychal připomíná, že omylů při umisťování státních znaků bylo v první republice víc. Při svislém umístění československé (resp. české) vlajky má být bílá část vlevo z pohledu pozorovatele. Například na hraničních sloupech, které káceli nacisté při obsazování republiky, je to obráceně.
