Slavnostní akt zahájila hymna. Před nabitý sál, v němž seděli poslanci, senátoři, ministři a řada dalších osobností včetně Václava Havla s manželkou, poté předstoupil prezident. Na úvod projevu označil 28. října za největší svátek v roce a pak už se naplno pustil do kritiky. Začal moderní dobou.
DOKUMENTCelý projev prezidenta Václava Klause zde |
"Žijeme v poněkud zvláštní době. Žijeme v době oslavování a velebení globálna, v době zdůrazňování světa bez hranic, světa postnacionálního. Žijeme ve světě, který si namlouvá, že si se vším poradí, neboť na to má internet, Google a Wikipedii, umělou inteligenci, ale i politickou korektnost a technicky dokonalé, přímo orwellovsky vybavené tajné služby," prohlásil Klaus.
"Žijeme ve světě, který se nechává lákat ďábelským pokoušením Goethova Mefista k přijetí postoje, že minulost je bezvýznamná a jakoby ani nikdy nebyla, ve světě, který si myslí, že je v každé libovolné chvíli možné začínat znovu, který se tváří, jakoby nic než přítomnost a budoucnost nebylo," uvedl s tím, že i dnes je třeba se učit z historie, ze zkušeností a z generacemi ověřených vzorců chování.
Většinu projevu se prezident soustředil na stav společnosti v České republice a na mediální dobu, ve které žijeme. Klaus označil nynější situaci za stav neklidu a nespokojenosti.
"Pocit klidu, uspokojení, bezstarostnosti v současnosti neprožíváme. V osobních životech snad mnozí z nás ano, ale v prostoru veřejné sféry, politiky, médií tomu tak není, i když realita - jako obvykle - je lepší než její pokřivený mediální obraz," upozornil Klaus.
Poukázal i na to, že soudržnost národa má trhliny a česká politika hrubne. Nelíbí se mu také skandalizování politiků.
"Soudržnost naší komunity má vážné a spíše narůstající trhliny, nedůvěra jedněch společenských skupin vůči druhým je poměrně vysoká. To se týká nejrůzněji vymezených většin a menšin vůči sobě navzájem, to se týká politických stran, politiků a občanů, cílených, koncentrovaných zájmových skupin vůči většinové, neorganizované společnosti, Romů a ne-Romů, bohatších a chudších, respektive bohatších a těch, kteří se za mluvčí těch chudších hlasitě prohlašují," dodal Klaus.
Zkritizoval, že ti, kteří přicházejí s různými snadnými řešeními, snadno nacházejí publikum. Dnes je podle Klause vše dovoleno.
"Slova, která veřejně zaznívají, by byla ještě nedávno nepředstavitelná. Čím silnější výrok a nemilosrdnější odsudek, tím větší má naději na mediální ohlas," zmínil Klaus.