"Proti rozhodnutí jsme podali stížnost. Podle nás je kárné řízení velmi závažným argumentem," řekl iDNES.cz Křivánek. Věc nyní musí rozhodnout vrchní soud.
Novák měl zprostředkovaně kontaktovat pracovnici finančního úřadu, která potvrzuje, že Pitr na státu vymáhal vrácení daní. Právě z toho vinila obžaloba Pitra a další čtyři muže. Pomocí fiktivních faktur se jim v pěti případech ze šesti podařilo vymoci po finančních úřadech 51 milionů korun. Jen Pitrovi je přisuzována škoda téměř 23,5 milionu korun.
Podjatost ne, kárná žaloba ano
Pitrovi advokáti přitom na podezřelé chování Nováka, který se pokoušel svědkyni najít a pak požádal její bývalou nadřízenou, aby ji zavolala, upozorňovali už dříve. Soud ale jejich argumenty neuznal.
Šéf Městského soudu v Praze Jan Sváček pak ale právě kvůli tomu podal na Nováka návrh na kárnou žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. Tou pak Křivánek argumentoval v námitce podjatosti.
Soudce svému šéfovi prý na vysvětlení uvedl, že svědkyni pouze vzkázal, aby vypovídala pravdu. Novák měl na finanční úřad vyrazit 21. března 2011, jen čtyři dny před jednáním soudu, který rozhodoval o obnově Pitrova procesu, ve kterém byl podnikatel odsouzen.
Soudce: důstojný a nestranný
Každý soudce se přitom podle zákona musí chovat přísně nestranně a zdržet se všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo mohlo ohrozit důvěru v nezávislé a spravedlivé rozhodování.
Pitr po rozsudku do věznice nenastoupil a od června 2007 se začal skrývat v zahraničí, byl na něj vydán tuzemský, evropský a mezinárodní zatykač. Podnikatel se domáhal obnovy řízení, ale soudy to odmítaly.
Proti verdiktu podal i dovolání, které Nejvyšší soud rovněž odmítl. V červnu 2010 ale na základě stížnosti pro porušení zákona podané někdejší ministryní spravedlnosti Danielou Kovářovou nařídil znovu projednat návrh na obnovu řízení. Pitr také podal stížnost proti ČR k Evropskému soudu pro lidská práva.
