Pokud se totiž na přesném plánu druhého úvěru nedohodnou do summitu EU, který se bude konat 23.-24. června, nedostane jihoevropský stát patrně další část první půjčky od MMF. Ačkoliv se o hrozbě bankrotu Řecka mluví už dlouho, nedodání dohodnutých peněz by ji fakticky naplnilo. Země má hotovost jen do poloviny července.
Právě proto je důležité, aby se eurozóna na podmínkách druhé půjčky shodla rychle. Tomu zatím brání hlavně neshoda Německa a Francie.
Stávka v Řecku |
Německo chce, aby banky a další institucionální investoři, kteří drží řecké státní dluhopisy, je vyměnili za nové s lhůtou splatnosti o deset let delší. Řecko by tím dostalo čas na řešení svého dluhu v celkové sumě 330 miliard eur (zhruba osm bilionů Kč) a snížilo by to požadavek na další peníze od evropských daňových poplatníků.
Německý plán podporuje Nizozemsko a kloní se k němu řada dalších zemí eurozóny. Problémem je, že jakoukoli nedobrovolnou restrukturalizaci dluhu by ratingové agentury označily za takzvanou úvěrovou událost, tedy za stav platební neschopnosti.
Tomu se nicméně Řecko přiblížilo na dosah už v úterý, kdy agentura Standard & Poors srazila rating země vůbec na nejnižší úroveň na světě. Řecko je tak podle ní pro investory ještě rizikovější než Pákistán či Kuba a nakupovat řecké dluhopisy se jim nebude chtít.
ECB je proti restrukturalizaci dluhů, Francie také
Evropská centrální banka se obává, že restrukturalizace řeckých dluhů by mohla spustit na trzích další kolo otřesů, rozšířit nákazu dluhovou krizí do dalších zemí eura a ohrozit bankovní systémy. Z toho důvodu se proti plánu ostře staví nejenom ona, ale i Evropská komise a z členských zemí hlavně Francie.
Namísto výměny dluhopisů, která zavání nedobrovolností, žádají zastánci tohoto vývoje jemnější formu řešení, kdy by soukromí věřitelé byli motivováni k nákupům nových řeckých dluhopisů po vypršení splatnosti dosavadních.
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti.
Atény si od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu tehdy zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Pro Řecko bude prakticky nemožné vrátit se pro peníze na kapitálové trhy už příští rok, jak záchranný program předpokládá. To znamená, že EU se bude muset složit Řecku na novou pomoc v rozsahu až 120 miliard eur.
