NATO začne předávat Afghánistán podle plánu v červenci

NATO podle plánu začne v červenci předávat některé oblasti Afghánistánu do rukou afghánských bezpečnostních sil. Vyplývá to z jednání ministrů obrany členských zemí Aliance v Bruselu. Odpovědnost za další oblasti své země by pak Afghánci mohli převzít koncem roku.

Afghánští vojáci během výcviku na americké základně v německém Hohenfelsu. | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

"Předání je založeno na podmínkách, ne na kalendáři. Ale já jsem přesvědčen, že můžeme dokončit předání zodpovědnosti za bezpečnost do rukou Afghánců do konce roku 2014," konstatoval generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Afghánská armáda a policie

V lednu měla afghánská armáda 152 tisíc vojáků a policie 118 tisíc příslušníků, dohromady 270 tisíc lidí. Do října mají mít afghánské jednotky až 307 tisíc příslušníků.

NATO chce od 20. července postupně předávat velení v některých oblastech do rukou tamních bezpečnostních sil. Nebude to však znamenat okamžitý odchod jednotek, mezinárodní síly se budou věnovat výcviku afghánské armády a policie. Celý proces předávání odpovědnosti za bezpečnost v zemi by měl podle plánu Aliance skončit v roce 2014.

Na seznamu prvních míst, za která budou Afghánci zodpovídat, figurují relativně klidné oblasti jako provincie Bamján a Pandžšír, Herát na západě země, okolí hlavního města Kábulu a část provincie Laghmán. Jsou tam ale také Mazáre Šaríf na severu Afghánistánu, kde povstalci v posledních dvou letech znovu operují, a Laškar Gah v nebezpečné jižní provincii Hílmand, považované za tradiční baštu Talibanu.

Další oblasti koncem roku

Další oblasti by pak podle velitelů mezinárodních sil mohli Afghánci převzít ještě na sklonku roku. Britský generál Tim Evans z velení ISAF ale upozornil, že předání moci nebude znamenat okamžité stažení všech zahraničních vojáků z předávaných oblastí. Konkrétně v případě Laškar Gah jde o britské jednotky.

Smrt v Afghánistánu

V Afghánistánu loni padlo 711 zahraničních vojáků, dvě třetiny tvoří Američané. Pro srovnání, v roce 2009 padlo v Afghánistánu 521 zahraničních vojáků. Letos už podle statistik serveru iCasualties přišlo o život 235 zahraničních vojáků, z toho 167 Američanů. Mezi padlými je i jeden český voják.

Podle Evanse totiž počet útoků povstalců Talibanu a dalších skupin letos pravděpodobně překoná loňský rok, který byl statisticky nejkrvavějším od spojenecké invaze do Afghánistánu v roce 2001. A povstalci by se mohli podle předpokladů zaměřit právě na předávané oblasti.

Americký generál David Rodriguez potvrdil, že afghánská vláda se na převzetí připravuje. Zároveň však odmítl teorie, že by počet útoků povstaleckých skupin v Afghánistánu mohl klesnout po nedávném zabití šéfa teroristické sítě al-Káida Usámy bin Ládina v sousedním Pákistánu. Rodriguez řekl, že smrt vůdce al-Káidy "doposud nepřinesla žádný patrný efekt".

S odchodem nespěchat

Šéf Aliance Rasmussen proto upozornil členské země, že s odchodem aliančních sil z Afghánistánu není na místě spěchat. Před "úprkem" z Afghánistánu varoval také americký ministr obrany Robert Gates. Pokud by k tomu došlo, mohlo by to vést ke zhoršení bezpečnostní situace.

Spojené státy chtějí totiž začít své jednotky postupně stahovat. V Afghánistánu operuje v současné době zhruba 100 tisíc amerických vojáků. Americký prezident Barack Obama by měl v nejbližších týdnech oznámit, kolik vojáků a kdy se z mise vrátí domů.

"Americké rozhodnutí bude založeno na aktuální bezpečnostní situaci na místě a nebude přijato žádné rozhodnutí, které by mělo negativní dopad na bezpečnost," poznamenal k tomu Rasmussen.