Klausova osobnost rozděluje společnost na dvě poloviny. Podle průzkumu totiž půlka občanů souhlasí, že prezident při politické krizi uplatnil svůj vliv ve prospěch co nejlepšího řešení. Čtyřicet sedm procent lidí ale naopak souhlasí s názorem, že Klaus nedávnou krizi svými průtahy a podmínkami zkomplikoval a zhoršil.
Voliči stran vládní koalice (TOP 09, ODS a VV) hodnotí Klausovu roli pozitivně, podle stoupenců opozičních ČSSD a KSČM krizi spíše vyostřil.
Klaus odmítal přijmout demisi ministra dopravy Víta Bárty z Věcí veřejných a návrhy na odvolání dalších ministrů VV Josefa Dobeše (školství) a Radka Johna (vnitro), dokud mu premiér Petr Nečas nepředstaví další kroky.
Důvěra veřejnosti v prezidenta klesla za půl roku o 16 procent
Jednoznačnou důvěru prezidentovi vyslovilo 11 procent lidí, jednoznačnou nedůvěru pak každý pátý občan.
Oproti poslednímu průzkumu v prosinci 2010 si Klaus pohoršil o 16 procent. Na konci loňského roku měl důvěru 63 procent obyvatel Česka.
Důvěra v prezidenta během jeho prvního období ve funkci postupně rostla až
na více než 70 procent. Přechodně poklesla v první polovině roku 2008, v říjnu téhož roku se opět vrátila k hranici 70 procent.
Dosud nejnižší důvěru veřejnosti Klaus v průzkumu STEM pocítil v červnu 2009 (55 procent). Příčinou bylo zřejmě prezidentovo otálení s podpisem Lisabonské smlouvy. Posléze se však důvěra lidí v Klause opět zvýšila.
