Seděli jsme spolu na zahradě jednoho z domů v Péšáváru, města na severozápadě Pákistánu. Malý muž, který loňského října seděl naproti mně, se toho podvečera několikrát ujistil, že nikde nezveřejním jeho jméno. O fotce ani nemluvě.
Třicátník se smutným pohledem mi vyprávěl o poměrech na divoké afghánsko-pákistánské hranici, kde pracoval pro ústřední pákistánskou vládu. Kde reálně vládnou kmenoví předáci a s nimi ti, kteří jim nejvíce zaplatí. Často tedy islamističtí radikálové místní i zahraniční.
Usáma si užíval ochrany pákistánských špionůIndicie naznačují, že Pákistánci o tajné skrýši věděli. |
"Mobily tam nefungují, ale islamisté z Talibanu jednoduše využívají veřejné telefonní stanice. Jako mají své obchody nebo směnárny - zkrátka vlastní svět. Vojáci střeží jen strategicky důležitá místa, navíc pouze některá. Úřady v tomto regionu vlastně nepracují," popisoval muž.
Zardárí obhajoval roli PákistánuPrezident Ásif Alí Zardárí se v listu Washington Post ohradil, že dopadení Usámy bin Ládina v Pákistánu je znamením špatného boje jeho země s terorismem. Zdůraznil, že Pákistán je největší obětí terorismu. Řekl, že i když se jeho země nepodílela přímo na zabití bin Ládina, má za sebou dekádu úspěšné spolupráce na potírání teroru se Spojenými státy. Zdroj: BBC |
Bývalý úředník se bál o život i v relativně bezpečném Péšáváru, neboť islamisté mají spojence v celé zemi. Podle všeho i mezi policisty a vojáky, zvláště těch mladších a nižších hodností. Řada novinářů i tajných služeb dlouho věřila, že právě na pomezí Pákistánu a Afghánistánu se skrýval Usáma bin Ládin, šéf teroristické sítě al-Káida.
Vážený host Usáma bin Ládin
Ukázalo se však, že situace je ještě horší. Globálně proslulý muž žil v Abbottábádu, městě oblíbeném studenty i výletníky pro dobré školy a příjemné klima. Ba co více, sídlí tu významná vojenská posádka. Usáma bin Ládin tak žil v luxusní vile na dohled vojenské akademie.
Abbottábád leží jen několik desítek kilometrů od hlavního města Islámábádu. A ve srovnání s Péšávárem, respektive afghánsko-pákistánským pomezím, jde o zónu klidu.
Mnoho se napsalo o spojení pákistánské tajné služby ISI s islámskými radikály z Talibanu. Právě v době jeho vlády žil v Afghánistánu i s početnou rodinou Usáma bin Ládin. Jako vážený host: novinářský bonmot říká, že zatímco před bin Ládinem státy sponzorovaly terorismus, s jeho příchodem teroristé sponzorují vlády.
Což v případě symbiózy mezi extremistickým milionářem ze Saúdské Arábie a diletantskými ministry Talibanu platilo dvojnásob. Je tedy možné, že pákistánské úřady, respektive tajné služby o pobytu nejhledanějšího muže světa věděly? Že takto bin Ládinovi - až dosud - splácely starý dluh?
Dostaňte ho, třeba i mrtvého!
Analytici soudí, že se Usámovi možná i proto dařilo unikat prakticky celou dekádu americkým agentům, kteří od svých prezidentů dostali více než jasné zadání: Dostaňte ho, třeba i mrtvého!
Pákistánská vláda se v pondělí k akci proti teroristickému králi přihlásila. Její šéf Júsuf Ráza Gilání prohlásil, že Pákistán nesmí hostit teroristy. A přiznal, že pákistánské tajné služby na zabití bin Ládina spolupracovaly. Otázkou je, jak upřímně tato slova premiér myslel. A zda pákistánský kabinet jen nepodlehl soustavnému americkému tlaku na dopadení Usámy.
Mezi pákistánskými politiky je totiž podbízení islamistickým radikálům typickým sportem. Vždyť jejich podpora zajišťuje voličské hlasy i vliv. A islamisté, i ti militantní, náklonnost politiků cítí.
Přidáme-li ke vzrůstajícímu náboženskému radikalismu chronickou zkorumpovanost pákistánských úředníků a třenice mezi jednotlivými etniky, je třeba brát Giláního, premiéra země, vážně. Naznačuje totiž, že islamistických teroristů je v Pákistánu mnohem více, než si Západ myslí.
