Přednášejícím byl údajný bývalý mluvčí neonacistického Národního odporu (NO) Petr Kalinovský. Na akci se objevila řada známých tváří české krajní pravice. Včetně lidí, kteří podle policie i odborníků patří mezi neonacisty.
Přednáška Kalinovského na téma "Historie, příčiny a vývoj českého protižidovství" se podle dostupných informací konala 17. prosince 2005 v jednom z domů v pražské ulici Ve Smečkách.
Podle videa, které má ČTK k dispozici, byl na akci vedle Bátory a Kalinovského například i bývalý člen rozpuštěné Dělnické strany (DS) Ladislav Malý nebo Patrik Vondrák a Erik Sedláček, kteří jsou odborníky na extremismus spojováni s NO nebo DS. Oba byli hlavními představiteli zaniklého sdružení Mladí národní demokraté, které se snažilo 10. listopadu 2007, v den výročí nacistické Křišťálové noci, uspořádat pochod pravicových radikálů pražským Židovským Městem.
O tom, že setkání nebylo veřejné, svědčí Josef Maraczi. ČTK řekl, že na akci dorazil, byl ale vyzván, aby místo opustil. "Vytáhl jsem novinářský průkaz a oni mě vyhodili," uvedl.
Bátora potvrdil, že se přednášek VF účastnil a na některých i sám vystupoval. Z účastníků přednášky z prosince 2005 prý zná bývalého prvního místopředsedu Národní strany (NS) Jana Skácela. Bátora sám za NS kandidoval v roce 2006 jako nestraník, za což sklidil kritiku v době, kdy se uvažovalo o tom, že by mohl dělat náměstka ministra školství. Ostatní účastníky uzavřené akce, například Vondráka a Sedláčka, údajně nezná.
"Necítím absolutně potřebu to vysvětlovat. A říkal jsem - vaše metody jsou jednoznačně připomínající StB (komunistickou Státní bezpečnost) v roce 1983 a i tehdy jsem měl právo nevypovídat. Tady nejde o to, že bych chtěl nebo nechtěl využít práva nevypovídat. Ale to, co se se mnou tady děje, je skutečně odporné. Pro mě to skončilo a už nebudu dávat žádné rozhovory," odpověděl na dotaz, proč chodil na podobné akce.
Vlastenecká fronta je podle úřadů ultranacionalistickým uskupením. Politolog Jan Charvát z Karlovy univerzity řekl, že vznikla v roce 1993 jako "zcela jednoznačně fašizující organizace klasického neofašistického typu". Postupně prošla vývojem, v určitých obdobích nebyla téměř vůbec aktivní. "Patří mezi skupiny, okolo kterých se pohybují lidé jak z té fašizující české scény, tak i někteří neonacisté" uvedl Charvát.
Bátora je podle dostupných informací rovněž autorem České revue. Zveřejnil ji web Národní myšlenka, podle něhož jde o "výroky a příběhy osobností, které chtě nechtě ovlivňovaly a ovlivňují vývoj českého národního vědomí".
"Omezil jsem se u každé osoby na pouhých šest řádek na závěr, abych tak čtenáře ovlivnil co možná jen svým národně a konservativně podjatým výběrem osob a jejich citátů," cituje web Bátoru.
Jednou z uvedených osobností je Rudolf Vrba. Podle historika Židovského muzea v Praze Michala Frankla byl Vrba katolickým knězem a novinářem, který začal působit v českém veřejném prostoru na přelomu 80. a 90. let 19. století. "A byl to jeden z nejvýraznějších českých antisemitů té doby," uvedl Frankl.
Vrba ke konci 19. století publikoval například knihu s názvem "Národní sebeochrana". "To je opravdu jedna z nejantisemitštějších českých knih, jaká kdy vyšla. Viní Židy z šíření liberalismu, z vysávání českého lidu, z kapitalismu, ze socialismu," říká Frankl.
Bátora ve svém šestiřádkovém komentáři k Vrbovi mimo jiné uvedl: "Věhlas onoho křesťanskosociálního národohospodářského publicisty ale přetrval asi jen díky antisemitským pracím, k nimž patří zejména 'Vražda v Polné a židovská otázka v rakouském parlamentu' či skvělá 'Zkáza Slovanů'." Dílo Zkáza Slovanů z roku 1924, které Bátora označil za skvělé, je podle Frankla "poměrně nesourodým souborem textů", které mimo jiné spojuje teze, že Židé mohou za první světovou válku i bolševickou revoluci v Rusku.
"Považuji za zvláštní, že takhle chválí díla, která jsou jasně antisemitská, od člověka, který je úplně jasně antisemitský. Nicméně, co si myslí o antisemitismu a o Židech pan Bátora, lze z toho těžko usuzovat," řekl k Bátorově komentáři Frankl. "Můžeme se domnívat, z toho, co pan Bátora veřejně prohlašuje, že se mu na té Zkáze Slovanů líbí její antibolševismus či antikomunismus," dodal historik.
