Úterní bohoslužba za oběti černobylské havárie začala v 1:23 ráno tamního času, tedy přesně ve chvíli, kdy před pětadvaceti lety explodoval čtvrtý reaktor v Černobylu. V ukrajinské metropoli nejprve pětadvacetkrát odbil zvon.
Reportáž od ČernobyluPadesát tisíc lidí narychlo odvezly autobusy, v ozářeném městě žijí vlci |
Ruský patriarcha Kirill pak u památníku techniků či hasičů, kteří kteří se podíleli na likvidaci havárie a brzy zemřeli na nemoc z ozáření, odsloužil noční bohoslužbu. "Svět neviděl v dobách míru katastrofu, která by se dala přirovnat k Černobylu," pronesl při mši nejvyšší představitel ruské pravoslavné církve.
Dívka zapaluje svíčky u památníku obětí černobylské jaderné katastrofy v ukrajinské Slavutyči
"Těžko říct, jak by tato katastrofa skončila, kdyby nebylo těchto lidí," dodal. Poslouchaly ho stovky Ukrajinců, vesměs vdov po pracovnících elektrárny a těch, které tam tehdejší sovětské úřady poslaly na likvidaci havárie.
Přišla i čtyřiašedesátiletá Larisa Demčenková, která i se svým manželem v elektrárně pracovala. Její muž zemřel před devíti lety na rakovinu, kterou mu dle lékařů způsobilo ozáření z Černobylu. "Kdyby nebylo lidí, kteří jsou tady pohřbeni, Kyjev by už neexistoval," dodala.
Město vyrostlo díky ČernobyluPlaty jsou v něm dvakrát vyšší než jinde |
Podobná bohoslužba se konala ve stejnou chvíli i ve městě Slavutyč, které leží pár desítek kilometrů od Černobylu. A které vyrostlo právě kvůli jaderné havárii. Zabydleli se v něm dělníci, kteří se starali o odstavenou elektrárnu, i lidé, jež museli opustit své původní domovy, zejména město Pripjať.
Památník obětem černobylské havárie obklopený fotkami obětí v ukrajinském Kyjevě. (26. dubna 2011)
Vera Toptunova, matka Leonida Toptunova, který pracoval jako kontrolor reaktoru číslo 4 a při havárii zemřel
Pietní akce k 25. výročí havárie v Černobylu v Moskvě. (26. dubna 2011)
Do Černobylu přijel i ukrajinský prezident Viktor Janukovyč a jeho ruský kolega Dmitrij Medveděv. Ten z místa katastrofy vyzval k zavedení nových, mezinárodně závazných bezpečnostních pravidel pro jadernou energetiku, jež by se týkala budování, provozu i kontroly energetických kapacit.
Ukrajinci v Kyjevě drží zapálené svíčky a vzpomínají na oběti havárie v Černobylu. (26. dubna 2011)
Lukašenko napadl JanukovyčeBěloruský prezident Alexandr Lukašenko vyvolal diplomatický skandál se sousední Ukrajinou, když tamního prezidenta Viktora Janukovyče označil za křiváka. Lukašenka podle agentury Reuters popudilo, že nebyl pozván na úterní vzpomínkový akt k uctění památky obětí havárie v černobylské jaderné elektrárně na Ukrajině. Ukrajinské ministerstvo zahraničí okamžitě Lukašenkův útok na prezidenta Janukovyče odsoudilo. Takové urážlivé výroky nemají obdobu, vyvolaly pobouření a rovnají se tanci na ostatcích obětí Černobylu, uvedlo v prohlášení ukrajinské ministerstvo. Zdroj: ČTK |
O návrhu na zvýšení bezpečnosti jaderné energetiky se Medveděv poprvé zmínil v polovině března při návštěvě Číny. Podle představ Moskvy mají být nové, přísnější bezpečnostní požadavky zakotvené v závazných mezinárodních smlouvách, které budou zahrnovat i právo kontroly. Tu má vykonávat některá z uznávaných mezinárodních organizací, například Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
Připomínkové akce se ale konaly i v dalších místech nejvíce postiženého regionu včetně Ruska.
Tragický výbuch v Černobylu je považován za největší havárii v dějinách jaderné energetiky. Po explozi čtvrtého reaktoru se 26. dubna 1986 nad značnou částí východní a severovýchodní Evropy rozprostřel radioaktivní mrak. Výbuch bezprostředně zabil 31 lidí, ale tisíce dalších zahynuly na choroby vyvolané vysokou radiací (více o tom, co se stalo v Černobylu čtěte zde).
O přesném počtu obětí se vědci postižených států stále přou - hlavní ruský hygienik Gennadij Oniščenko v úterý prohlásil, že celková bilance bude zřejmá až někdy v roce 2056, kdy se uzavře životní cyklus černobylské generace, napsala agentura ČTK.
